ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.31.2005.1
sp. zn. 29 Od 31/2005-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobkyně ALBA – METAL, spol. s r.o. se sídlem Mlýnská 459, 691 46 Břeclav-Ladná, IČ 46964321, zastoupené Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem se sídlem nám. TGM č. 1, 690 02 Břeclav, proti žalovanému HEINRICH HENKE se sídlem Brockhauser Weg 67, 586 75 Hemer-Deilinghofen, Spolková republika Německo, IČ: DE 180 781 284, o zaplacení 15.829,- EUR s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 47/2003, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 15 Cm 47/2003 projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhá žalobou podanou u Krajského soudu v Brně vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 15.829,- EUR s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení s odůvodněním, že jde o nezaplacené dodávky zboží. Současně uvedla, že příslušnost Krajského soudu v Brně je dána dohodou žalobkyně a žalovaného učiněnou v rámcové kupní smlouvě ze dne 16.4.1999.
Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu za účelem určení, který soud je příslušný k projednání předmětného sporu. Uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným, který je právnickou osobou ve Spolkové republice Německo, byla uzavřena rámcová kupní smlouva ze dne 16.4.1999, v níž byla dohodnuta příslušnost Krajského soudu v Brně, žalobkyně však tuto smlouvu při podání žaloby nepředložila ani v originále ani v ověřeném opise, takže pro určení místní příslušnosti nelze použít ustanovení §89a o. s. ř. Účastníci se v článku IX.2 dohodli na pravomoci soudů České republiky, avšak vzhledem k sídlu žalovaného v zahraničí chybí podmínka místní příslušnosti.
Žalobkyně po upozornění, že věc byla předložena Nejvyššímu soudu k posouzení místní příslušnosti, s tímto postupem soudu nesouhlasila. Uvedla, že jestliže soud dospěl k závěru, že podání trpí vadou, protože nebyl doložen originál ani ověřený opis smlouvy, měl postupovat podle §43 o. s. ř. a vyzvat ji k doplnění podání s určením lhůty a poučit ji o důsledcích nesplnění výzvy. Současně s tímto vyjádřením předložila notářsky ověřený opis smlouvy.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení věci rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §89a o. s. ř. účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Taková smlouva nebo její ověřeny opis musí být předloženy již v žalobě.
Z ustanovení §89a o. s. ř. vyplývá, že předložení originálu nebo ověřeného opisu smlouvy v majetkovém sporu, ve kterém se účastníci dohodli na pravomoci a příslušnosti soudu, není náležitostí žaloby, ale podmínkou, aby se soud, o jehož místní příslušnosti se účastníci dohodli, stal ve smyslu §89a o. s. ř. příslušným k projednání sporu pramenícího z této smlouvy. Nelze proto podle §43 odst. 1 o. s. ř. vyzvat účastníka k odstranění vad a při nevyhovění výzvy žalobu podle §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout. Povinnost předložení smlouvy v originále nebo ověřeném opise se týká ve smyslu §89a o. s. ř. jen dohody o místní příslušnosti soudu, nikoliv dohody o pravomoci soudů České republiky. Není-li splněna podmínka §89a o.s.ř zakládající místní příslušnost účastníky dohodnutého soudu, je třeba určit podle §11 odst. 3 o. s. ř., který soud věc projedná a rozhodne.
Předmětná žaloba byla podána podle podacího razítka u soudu dne 5.3.2003 a směřuje proti žalovanému, která má sídlo ve Spolkové republice Německo, nemá zde organizační složku svého podniku, přičemž není tvrzeno a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by měl na území České republiky majetek. Účastníci sjednali dohodu o pravomoci soudů České republiky pro řešení sporů vzniklých z této smlouvy v rámcové kupní smlouvě ze dne 16.4.1999 v souladu s ustanovením §37 zák. č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1.5.2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, jejímž členem je i Spolková republika Německo, na jejímž území je sídlo žalovaného a od tohoto dne i v České republice platí Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Ve smyslu kapitoly VI. článku 66 bodu 2. písm. b) citovaného Nařízení Rady (ES) lze dohodu účastníků o pravomoci soudů ČR posoudit podle tohoto Nařízení Rady (ES), neboť ustanovení kapitoly II. oddílu 7 čl. 23 písm. b) je shodné s ustanovením §37 zák. č. 97/1993 Sb. podle něhož uzavřeli účastníci výše uvedenou dohodu. Podle citovaného ustanovení Nařízení Rady (ES) mají účastníci rovněž možnost se dohodnout písemnou smlouvou na příslušnosti soudu členského státu, na jehož území má jedna ze stran členského státu bydliště, jímž je v případě společnosti nebo jiných právnických osob sídlo nebo ústředí nebo hlavní provozovna (srov. čl. 60 cit. Nařízení).
Nejvyšší soud České republiky vzhledem k výše uvedenému ujednání účastníků o příslušnosti (pravomoci) soudů České republiky a absenci podmínek místní příslušnosti určil v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., že věc projedná a rozhodne Krajský soud v Brně.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu