Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2005, sp. zn. 29 Od 37/2005 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.37.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.37.2005.1
sp. zn. 29 Od 37/2005-43 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobce L. J. , zastoupeného Mgr. Janou Lammelovou, advokátkou se sídlem Dolní náměstí 16, 772 00 Olomouc, proti žalovaným 1) ČSOB Pojišťovně, a.s. , člence holdingu ČSOB, se sídlem Masarykovo náměstí 1458, 532 18 Pardubice, Zelené předměstí, IČ 45534306, a 2) M. Š. , o zaplacení částky 17.742,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 183/2004, o návrhu druhého žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 183/2004 se přikazuje Okresnímu soudu v Olomouci. Odůvodnění: Žalobce se domáhá žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích vydání rozhodnutí, kterým by bylo stanoveno oběma žalovaným společně a nerozdílně zaplatit mu částku 17.742,60 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení. Poukázal na to, že druhý žalovaný zavinil dne 29.6.2003 dopravní nehodu a způsobil poškození automobilu zn. Opel Vectra, který žalobce užívá jako leasingový nájemce. První žalovaná v rámci likvidace škody provedla z celkové částky vzniklé škody srážku ve výši 17.742,- Kč bez jakéhokoliv zdůvodnění. Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Pardubicích dne 6.8.2004 č.j. 33 Ro 1674/2004-15 podala první žalovaná odpor. Druhý žalovaný, jehož vstup do řízení připustil soud usnesením ze dne 4.11.2004, č.j. 6 C 183/2004-28, uvedl současně s omluvou své nepřítomnosti u nařízeného jednání, že jeho bydliště je v okrese O. a že příslušným soudem by měl být Okresní soud v Olomouci. Dalším podáním navrhl, aby věc byla delegována Okresnímu soudu v Olomouci, když bydliště žalobce i druhého žalovaného se nachází v obvodu Okresního soudu v Olomouci a v obvodu tohoto soudu došlo rovněž k pojistné události. Poukázal také na to, že z pracovních důvodů se nemůže jednání u Okresního soudu v Pardubicích zúčastnit. Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Olomouci souhlasil s tím, že důvody uvedené druhým žalovaným považuje za správné. První žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasila s odůvodněním, že nejde o spor o náhradu škody, kde by příslušnost soudu byla podle §87 o. s. ř. dána na výběr. Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Pardubicích) a Okresnímu soudu v Olomouci, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh druhého žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána. Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon při tom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc přikázána, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě. Důvod nesouhlasu s přikázáním věci jinému soudu uváděný první žalovanou je z hlediska ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. irelevantní. Za situace, kdy žalobce a druhý žalovaný bydlí v obvodu Okresního soudu v Olomouci, v jehož obvodu došlo také ke vzniku dopravní nehody, která byla pro žalobce důvodem k podání předmětné žaloby, lze předpokládat, že věc bude vyřízena u Okresního soudu v Olomouci rychleji a hospodárněji. Nejvyšší soud České republiky proto návrhu druhého žalovaného na přikázání věci jinému soudu podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. vyhověl a věc přikázal Okresnímu soudu v Olomouci. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 31. srpna 2005 JUDr. František Faldyna, CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/31/2005
Spisová značka:29 Od 37/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.37.2005.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20