ECLI:CZ:NS:2005:29.OD.41.2005.1
sp. zn. 29 Od 41/2005-48
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Ivana Meluzína v právní věci žalobce M. L. , zastoupeného JUDr. Stanislavem Červencem, obecným zmocněncem, bytem Imrychova 885, 143 00 Praha 4 – Kamýk, proti žalovanému L. J. , zastoupenému JUDr. Miroslavou Topolářovou, advokátkou se sídlem Průmyslová 3, 568 02 Svitavy, o zaplacení částky 185 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 373/2003, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 13 C 373/2003 se Okresnímu soudu v Blansku nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhá žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 10 vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 185 000,- Kč s příslušenstvím, s tím, že žalovaným provedené dílo vykazuje vady, které brání jeho řádnému užívání a proto je nepřevzal. Požadovaná částka zahrnuje žalobcem žalovanému zaplacenou zálohu 60 000,- Kč, hodnotu materiálu 25 000,- Kč a náklady na demontáž. Současně uvedl, že k podání žaloby u uvedeného soudu přistoupil v souladu s ustanovením §12 o. s. ř. z důvodu vhodnosti a ekonomiky řízení, neboť navržení svědci včetně znalce mají bydliště v obvodu tohoto soudu a dílo bylo realizováno v P.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě vznesl námitku místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 10 s poukazem na ustanovení §84 a §85 odst. 2 o. s. ř., žalobce pak konkretizoval svůj návrh na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 15. 12. 2004, č. j. 13 C 373/2003-38, které nabylo právní moci 15. 1. 2005, zamítl usnesením námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným s odůvodněním, že žalobce se domáhá zaplacení žalované částky z titulu náhrady škody, k níž došlo realizací díla, t.j. instalací podlah, zárubní dveří, a dveří v místnostech rodinného domku v ul. M. B., P., nacházejícího se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10, který je tak příslušný k projednání věci. Bylo na žalobci, aby zvolil místně příslušný soud buď na základě kriterií uvedených v §85 odst. 2 o. s. ř., tedy Okresní soud v Blansku, případně podle kriterií zakotvených v §87 písm. b) o. s. ř. Obvodní soud pro Prahu 10. Jestliže žalobce zvolil k projednání věci Obvodní soud pro Prahu 10, je tento soud příslušný k projednání věci podle §87 písm. b) o. s. ř.
Žalovaný trval na tom, aby věc rozhodoval místně příslušný soud, kterým je soud, v jehož obvodu má žalovaný sídlo podnikání t.j. Okresní soud v Blansku. Vyslovil názor, že nenastaly žádné skutečnosti, pro které by měla být věc z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 10 a navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti delegována Okresnímu soudu v Blansku, který je zároveň soudem místně příslušným.
Žalobce nesouhlasil s návrhem žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku. Uvedl, že závazkový vztah mezi účastníky nemá obchodní charakter, jedná se o smlouvu o dílo, na základě které žalovaný ve své provozovně maximálně provedl přípravné práce související s realizací díla v rodinném domku žalobce, ve kterém byly montovány a zabudovány veškeré díly, rovněž místo, kde došlo ke škodě, se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený jak příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 10) a Okresnímu soudu v Blansku, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 citovaného ustanovení též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce je stanovena zákonem (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona š. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací nesmí být totiž navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Vzhledem ke skutečnosti, že tvrzená škoda, jak vyplývá z protokolu o předání díla ze dne 12.12.2002, ve kterém žalobce vytýkal vady, vznikla v žalobcově domku v P., M. B., který se nachází v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 10, lze předpokládat, že řízení u tohoto soudu proběhne rychleji. Jelikož okolnost, kde se nachází jeho sídlo podnikání, na kterou poukazoval žalovaný v návrhu na přikázání věci jinému soudu, není v posuzované věci způsobilá odůvodnit průlom do výše citovaného ústavního principu, Nejvyšší soud s přihlédnutím k negativnímu stanovisku žalobce, návrhu žalovaného na přikázání věci Okresnímu soudu v Blansku podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. srpna 2005
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu