ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.1041.2004.1
sp. zn. 29 Odo 1041/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců a) Ing. V. H., b) Ing. P. M., c) J. V., d) Ing. A. Ř., e) Mgr. Ing. Z. J., proti žalovaným 1) 2. V. s. r. o., (dříve i-T. C., a. s.,) a 2) R. I. L., o odporu věřitelů proti prodeji podniku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 97/2002, o dovolání žalobců a), b) a e) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2004, čj. 19 Co 228/2004-134, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. června 2004, čj. 19 Co 228/2004-134, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. dubna 2003, čj. 19 C 97/2002-47, ve výroku o zastavení řízení žalobců a), b) a e) se ve vztahu k první žalované, zrušují a věc se vrací v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozhodnutím potvrdil odvolací soud usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14.4.2003, čj. 19 C 97/2002-47, ve výroku o zastavení řízení žalobců a), b) a e) ve vztahu k první žalované a ve výroku o nákladech řízení mezi těmito účastníky navzájem. Odvolací soud uzavřel, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, když řízení vůči první žalované zastavil podle ustanovení §104 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Jestliže totiž byla jako první žalovaná označena právnická osoba, obchodní společnost, která podle ustanovení §19 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního rejstříku, přičemž tato společnost byla z obchodního rejstříku vymazána 13.6.2002 a žaloba byla podána 27.6.2002, pak ke dni podání žaloby první žalovaná neexistovala, neměla způsobilost být účastníkem řízení. Vzhledem k tomu, že k zániku první žalované došlo před zahájením řízení, není rozhodné, že má právního nástupce, postup podle ustanovení §107 o.s.ř. není možný. Toto ustanovení totiž dopadá pouze na situace, kdy účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení během řízení, tzn. v období od jeho zahájení do jeho pravomocného skončení; taková situace však v souzené věci nenastala.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci a) b) a e) dovolání. Jako dovolací důvod uvedli, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
V dovolání namítají, že dle ustanovení §69d obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a postavení společníků (a stejně tak právnická osoba nezaniká změnou sídla nebo obchodní firmy). Ke dni podání žaloby tedy první žalovaná (2. V. s. r. o., IČ 47 11 53 27) existovala a nešlo v žádném případě o „nonsubjekt“, byť byla v žalobě označena ještě minulou obchodní firmou (i-T. C., a. s.,) a sídlem (ke dni podání žaloby, tj. ke dni 27.6.2002, nebylo možno z obchodního rejstříku ještě změnu sídla, právní formy a obchodní firmy zjistit), což mohlo být nanejvýš důvodem k postupu dle §43 o. s. ř., popřípadě §105 o. s. ř. Ke dni 17.10.2002, tedy po podání žaloby, zanikla společnost 2. V. s. r. o., tj. první žalovaná, na základě smlouvy o fúzi 2. 9. 2002 sloučením s nástupnickou společností 1. V. s. r. o., s tím, že jmění první žalované přešlo v souladu s ustanovením §69a odst. 1 obch. zák. na přejímací společnost. Soud prvního stupně měl tedy postupovat v souladu s ustanovením §107 o. s. ř. a usnesením rozhodnout, že v řízení bude pokračováno s 1. V. s. r. o., a nikoli řízení vůči první žalované zastavit s tím, že ke dni podání neexistovala. Proto žalobci navrhují, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně a věc vrátil soudu posledně uvedenému k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. a je i důvodné.
Podle ustanovení §19 o. s. ř. má způsobilost být účastníkem řízení ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pro který je třeba řízení zastavit. Podle ustanovení §20a odst. 2 obč. zák. právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Ustanovení §69d odst. 1 obch. zák. pak určuje, že změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Tato právní úprava je účinná od 1. 1. 2001, kdy byl zákonem č. 370/ 2000 Sb. do českého právního řádu začleněn princip kontinuity změny právní formy právnické osoby. Pokud tedy za této situace soudy založily svá rozhodnutí na závěru, že první žalovaná (i-T. C., a. s.,) tím, že byla ke dni 13. 6. 2002 vymazána z obchodního rejstříku, ztratila způsobilost být účastníkem řízení, je jejich právní posouzení nesprávné.
Vzhledem k tomu, že z dalších podání žalobců plyne správné označení první žalované – před jejím tvrzeným zánikem fúzí, 2. V. s. r. o., není již namístě postup podle §43 o. s. ř. Soud prvního stupně se však musí zabývat tvrzením dovolatelů o zániku první žalované.
Dovolací soud proto aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadené usnesení odvolacího soudu a spolu s ním i usnesení soudu prvního stupně zrušil (§243b odst. 2 věta za středníkem a odst. 3 o. s. ř.) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§243d odst. 1 věta za středníkem a §226 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně 13. září 2005
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu