ECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.878.2005.1
sp. zn. 29 Odo 878/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové, v právní věci žalobkyně P. N. s. r. o., proti žalovaným 1) J. Ř., jako správci konkursní podstaty úpadkyně S. a. s., 2) RNDr. M. P., CSc., a 3) MUDr. E. P., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1117/2003, o dovolání druhého a třetí žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. prosince 2004, č. j. 15 Cmo 218/2004-29, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 13. září 2004, č. j. 13 Cm 1117/2003-21, Krajský soud v Českých Budějovicích určil, že pohledávka žalobkyně ve výši 23.250,- Kč, přihlášená u tohoto soudu ke konkursnímu řízení vedenému pod sp. zn. 12 K 41/2003 na majetek úpadkyně S. a. s., je po právu (bod I. výroku). Dále rozhodl, že žalobkyně nemá vůči prvnímu žalovanému (správci konkursní podstaty úpadkyně) právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku) a že druhý a třetí žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 1.000,- Kč (bod III.výroku).
K odvolání druhého a třetí žalovaných, směřujícího jen proti výrokům o nákladech řízení, Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozsudek soudu prvního stupně v těchto výrocích potvrdil.
Proti usnesení odvolacího soudu podali druhý a třetí žalovaní včasné dovolání, jehož přípustnost opírají o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), namítajíce podle obsahu dovolání nesprávnost právního posouzení věci a dožadujíce se zrušení napadeného rozhodnutí.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Se zřetelem k bodu 3. článku II. zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. dubnem 2005.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními.
Oproti očekávání dovolatelů není dovolání přípustné ani dle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž usnesení o nákladech řízení není.
Lze tedy uzavřít, že dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řádu účinné od 1. ledna 2001 přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tj. bez ohledu na to, zda jde např. o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (shodně srov. též usnesení Nejvyššího soudum uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, §218 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolání druhého a třetí žalovaných bylo odmítnuto (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.) a u žalobkyně žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2005
JUDr. Zdeněk Krčmář, v.r.
předseda senátu