Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.01.2005, sp. zn. 3 Tdo 1484/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1484.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1484.2004.1
sp. zn. 3 Tdo 1484/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. ledna 2005 dovolání obviněného J. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 4. 2. 2004, sp. zn. 14 To 316/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 59/2001, a rozhodl takto: Dovolání J. B. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 2 T 59/2001, byl obviněný J. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona ve znění účinném od 1. 1. 2002, za který byl odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zákona ve znění účinném od 1. 1. 2002 k trestu odnětí svobody v trvání 21 měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Součástí uvedeného rozsudku je i rozhodnutí soudu o povinnosti k náhradě škody Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obvinění Š., J., J. B. a Ji. B. v noci z 8. na 9. 6. 2000 vnikli po vypáčení 2 zámků na vstupních dveřích do prodejny firmy A. k. z., ze které ke škodě majitelky G. G., odcizili kožené bundy a vesty, dámské šaty a sukně, rifle a hotovost, vše v celkové hodnotě 150.788,- Kč a na zařízení způsobili škodu v celkové výši 500,- Kč. Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný J. B. odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 4. 2. 2004 Krajský soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Ten svým usnesením sp. zn. 14 To 316/2003 odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl. Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně dovolání, ve kterém napadá výrok o vině odsuzujícího rozsudku a usnesení odvolacího soudu s výslovným odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný tvrdí, že se žalované trestné činnosti nedopustil, že nebyla vzata v úvahu jeho obhajoba a výpovědi svědků, kteří svědčili v jeho prospěch, že na krádeži se v žádném případě nepodílel a také z ní neměl prospěch. Údajně byl v době činu na úplně jiném místě, což bylo dle jeho názoru prokázáno. V petitu svého dovolání proto navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Poukazuje na skutečnost, že obsah dovolání směřuje výhradně proti skutkovým zjištěním soudu, což je neslučitelné se žádným ze zákonných dovolacích důvodů, a proto navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut řádný opravný prostředek obviněného. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku. Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu). Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jak však z odůvodnění dovolání vyplývá, obviněný v něm sice formálně uplatňuje zmíněný dovolací důvod, ale svoje námitky staví pouze na tom, že nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu, prosazuje odlišné hodnocení důkazů, než ke kterému dospěly soudy obou stupňů při zjišťování skutkového stavu. Tím, že se obviněný cestou dovolání domáhá nepřípustného přezkoumání skutkových zjištění, usiluje o navození takové procesní situace, jako by dovolací soud byl soudem třetího stupně. V této souvislosti je nutno připomenout, že případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je nutno důsledně odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Zákon tak v citovaném ustanovení jednoznačně vymezuje předmětný dovolací důvod jako důvod hmotně právní. To znamená, že dovolací soud je povinen vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s ustanovením §265f odst. 1 tr. řádu v dovolání formálně odkázat na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, přičemž však na druhé straně také musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům, předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. V posuzovaném případě použité námitky dovolatele uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nelze tedy míti za to, že je dovolání podáno z důvodů odpovídajících ustanovení §265b tr. řádu. Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného J. B. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 19. ledna 2005 Předseda senátu: Mgr. Josef H e n d r y c h

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/19/2005
Spisová značka:3 Tdo 1484/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.1484.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20