ECLI:CZ:NS:2005:3.TDO.912.2005.1
sp. zn. 3 Tdo 912/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. srpna 2005 o dovolání podaném P. V., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici V. u J., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 7 To 49/2005 ze dne 17. 2. 2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 6 T 197/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 6 T 197/2004 ze dne 23. 12. 2004 byl dovolatel uznán vinným trestnými činy znásilnění podle §241 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a to jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen za použití §35 odst. 1 tr. zák. a §42 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a pro výkon takto uloženého trestu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.
V předmětné věci podal P. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 7 To 49/2005 ze dne 17. 2. 2005 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. V. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy nesprávně uvěřily pouze výpovědi poškozené stran trestného činu znásilnění, neboť ve skutečnosti k souloži došlo se souhlasem poškozené, která po celou dobu neprojevila žádný náznak obrany a poukázal i na to, že bez její aktivní pomoci by se mu nepodařilo ji svléknout. Poukázal i na to, že nevolala o pomoc přesto, že poblíže místa činu se mohly pohybovat lidé a blízko byla i vrátnice továrny. Dodal, že zjištěná povrchová zranění mohla poškozená utrpět při střídání poloh v rámci soulože. Byť podané dovolání neobsahuje výslovně návrh (petit) na přijetí rozhodnutí dovolacím soudem, z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že dovolatel se domáhá toho, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě zrušil a vrátil mu věc k novému projednání a rozhodnutí.
K takto podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, která v něm uvedla, že není důvodu zpochybnit závěry odvolacího soudu, který rovněž akceptoval výpovědi poškozené, která podrobně a věrohodně popsala předmětný skutek. V této souvislosti poukázala i na obsah lékařské zprávy týkající se zranění poškozené, která takto koresponduje s její výpovědí. Učiněná skutková zjištění jsou tak v souladu s právními závěry, ke kterým soudy dospěly. Navrhla, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném rozhodnutí (výroku) soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení svědeckých výpovědí poškozené, které pokládá za nevěrohodné. Z této skutečnosti dovozuje svou nevinu s tím, že provedeným dokazováním nebylo jednoznačně prokázáno, že spáchal skutek, který soudy právně kvalifikovaly jako trestný čin znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. Oba soudy však zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů vycházely, zabývaly se i namítanou věrohodností výpovědí poškozené a poukázaly v této souvislosti i na další důkazy (lékařská zpráva o zranění poškozené), které její výpovědi podporují, když proti rozsahu vedeného dokazování v řízení před oběma soudy neměl dovolatel výhrad. Lze jenom dodat, že výhrady vznesené dovolatelem jsou pouze takové, které směřují proti skutkovým zjištěním, které soudům co do jejich rozsahu i obsahu umožnily přijmout rozhodnutí, která jsou právě oněm skutkovým zjištěním i co do právní kvalifikace jednání dovolatele přiléhavá.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 10.srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Vladimír Jurka