ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.1560.2005.1
sp. zn. 33 Odo 1560/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně M. Z., proti žalovanému P. F., o zaplacení částky 17.900,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 10 C 12/2002, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2005, č. j. 18 Co 361/2004-87, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 1.875,- Kč k rukám Mgr. Ing. J. Š., advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. ledna 2005, č. j. 18 Co 361/2004-87, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. dubna 2004, č. j. 10 C 12/2002-72, ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 17.900,- Kč s příslušenstvím tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 17.900,- Kč s 8 % úroky z prodlení od 8. 5. 2001 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním i přes (podle jeho názoru) chybné poučení odvolacího soudu, že dovolání v této věci není přípustné. V dovolání pak podrobně vylíčil své výhrady proti napadenému rozhodnutí, které navrhl zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně se vyjádřila, že dovolání není přípustné ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř., neboť dotčeným výrokem napadeného rozhodnutí bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč. Dovolání navíc nebylo podáno včas a protože právní posouzení věci odvolacím soudem je správné, není ani důvodné.
Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 21. 1. 2005, bylo v řízení o dovolání postupováno podle občanského soudního řádu ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 59/2005 Sb. - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., obsahujícího přechodná ustanovení k novele občanského soudního řádu provedené tímto zákonem).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným subjektem (žalovaným) při splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), shledal, že bylo podáno opožděně.
Podle §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k dovolání nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu (§240 odst. 2 o. s. ř.).
Předně je nutno podotknout, že dovolání žalovaného směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé změněn tak, že byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 17.900,- Kč s příslušenstvím. Takovéto dovolání však není s ohledem k výši plnění, o němž odvolací soud rozhodl a jenž nepřesahuje částku 20.000,- Kč, ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné. Námitka dovolatele, že byl odvolacím soudem nesprávně poučen o dovolání, je proto bezdůvodná a nemůže založit čtyřměsíční lhůtu pro podání dovolání ve smyslu §240 odst. 3 o. s. ř.
Jak vyplývá z obsahu spisu, byl rozsudek odvolacího soudu žalovanému doručen zákonem předepsaným způsobem dne 2. 3. 2005. Téhož dne tudíž začala plynout dvouměsíční lhůta k podání dovolání, jejíž poslední den připadl na pondělí dne 2. 5. 2005 (§57 odst. 2 o. s. ř.). Bylo-li dovolání podáno prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) soudu prvního stupně až dne 29. 6. 2005, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné lhůty, tedy opožděně.
Dovolacímu soudu proto nezbylo, než pozdě podané dovolání odmítnout (§243b odst. 5 věta první a §218a o. s. ř.).
O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovaného, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.800,- Kč (§2 odst. 1, §3 odst. 1 ve spojení s §10 odst. 3, §14 odst. 1 ve spojení s §15, §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč (§2 odst. 1 ve spojení s §13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně 13. prosince 2005
JUDr. Blanka Moudrá,v.r.
předsedkyně senátu