ECLI:CZ:NS:2005:33.ODO.944.2005.1
sp. zn. 33 Odo 944/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce MUDr. J. Š. proti žalovanému J. K., o zaplacení částky 10.049,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 9 C 299/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2004, č. j. 12 Co 246/2004-37, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Sokolově rozsudkem pro uznání ze dne 4. listopadu 2003, č. j. 9 C 299/2003-15, zastavil řízení o částku 3.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 13.049,- Kč od 23. 1. 2003 do 23. 2. 2003, ve výši 15 % z částky 3.000,- Kč od 24. 2. 2003 do 30. 6. 2003 a ve výši 3 % z částky 3.000,- Kč od 1. 7. 2003 do zaplacení (výrok I.), dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 10.049,- Kč s 15 % úrokem z prodlení z částky 10.049,- Kč od 24. 2. 2003 do 30. 6. 2003 a s 3 % úrokem z prodlení z částky 10.049,- Kč od 1. 7. 2003 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku 7.301,- Kč (na účet zástupce žalobce), vše ve splátkách po 500,- Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci s účinností od prosince 2003, pod ztrátou výhody splátek (výrok II.). Soud prvního stupně tak rozhodl poté, co žalovaný nárok žalobce do částky 10.049,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % uznal co do důvodu i výše. Soud proto rozhodl ve smyslu §153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) rozsudkem pro uznání. Řízení o částku 3.000,- Kč s příslušenstvím v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 28. června 2004, č. j. 12 Co 246/2004-37, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný podáním, které je podle jeho obsahu dovoláním (§41 odst. 2 o. s. ř.). V něm namítl vady řízení a vyjádřil výhrady k právnímu posouzení věci odvolacím soudem.
S ohledem na den vydání napadeného rozsudku Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění před 1. 4. 2005, kdy nabyla účinnosti jeho novela provedená zákonem č. 59/2005 Sb. - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II, bod 3 přechodných ustanovení zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v §240 odst. 1 o. s. ř. k tomu oprávněným subjektem (žalovaným), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci žalovaný napadl dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 10.049,- Kč s tam specifikovaným příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že dovoláním dotčeným rozsudkem bylo rozhodnuto o plnění nepřevyšujícím částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání ve smyslu §237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. vyloučena.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, když žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 18. srpna 2005
JUDr. Blanka Moudrá,v.r. předsedkyně senátu