ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.107.2005.1
sp. zn. 4 Tz 107/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 17. srpna 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. J. P. a soudců JUDr. F. H. a JUDr. P. K. stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. J., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Litoměřicích se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004, byl obviněný J. J. uznán vinným pokračujícím trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ve dnech 22. 10. 2004 a 25. 10. 2004. Za výše uvedené jednání byl obviněný J. J. odsouzen podle §171 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. za použití §45 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin. Dále byl obviněnému uložen podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím §314e odst. 2 písm. c) tr. ř. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku. Trestní příkaz byl obviněnému J. J. doručen dne 15. 11. 2004 a právní moci nabyl dne 24. 11. 2004. Porozsudková agenda, včetně trestního listu, byla v této věci vypravena až dne 9. 3. 2005.
Trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, byl obviněný J. J. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil jednáním ze dne 6. 12. 2004, za což byl podle §171 odst. 1 tr. zák. za použití §45a odst. 1, odst. 2 tr. zák. a s přihlédnutím §314e odst. 2 tr. ř. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále byl obviněnému uložen podle §49 odst. 1 a §50 odst. 1 tr. zák. trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání 1 roku. Trestní příkaz byl obviněnému J. J. doručen dne 7. 2. 2005 a právní moci nabyl dne 15. 2. 2005.
Proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. J. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v ustanovení §2 odst. 5 tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že Okresní soud v Litoměřicích v dané trestní věci napadeným trestním příkazem porušil zákon v neprospěch obviněného, neboť souhrn dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací představuje 500 hodin, a tedy přesahuje nejvyšší přípustnou výměru trestu stanovenou zákonem pro tento druh trestu. I když odsouzení Okresním soudem v Mělníku, sp. zn. 2 T 99/2004, nemohlo být v opise rejstříku trestů vyznačeno, neboť porozsudková agenda v této věci byla vypravena až za dva měsíce po vydání trestního příkazu Okresním soudem v Litoměřicích, přesto soud před vydáním trestního příkazu neučinil potřebné kroky ke zjištění předchozí trestní minulosti obviněného. Ve spise na č. l. 14 je založena zpráva Policie České republiky, Obvodního oddělení v Lužci nad Vltavou, ze dne 8. 12. 2004, z níž plyne, že obviněnému bylo na tomto oddělení ve dnech 22. 2., 25. 10., a 24. 11. 2004 sděleno podezření pro trestný čin podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. s uvedením spisových značek. Okresní soud v Litoměřicích této zprávě nevěnoval pozornost a neprověřil si, jak předmětné řízení skončilo, a tak nezjistil, že obviněný byl již v době, kdy vydával trestní příkaz, pravomocně odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. J. ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §36 tr. zák. platí, že pokud soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Podle §45a odst. 1 tr. zák. může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
V případě projednávané trestní věci byl obviněný J. J. odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a poté byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, k dalšímu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.
Jak vyplývá ze zprávy Probační a mediační služby, střediska Mělník, ze dne 6. 4. 2005, v době, kdy byl vydán napadený trestní příkaz, tj. dne 31. 1. 2005, obviněný J. J. ještě ani nezačal vykonávat trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004.
Za této situace je zřejmé, že trest obecně prospěšných prací uložený obviněnému J. J. trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, ve výměře 300 hodin spolu s dosud nevykonanou částí dříve uloženého trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004, přesahoval v době vydání napadeného rozhodnutí o 100 hodin nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 400 hodin.
Z uvedeného vyplývá, že Okresní soud v Litoměřicích trestním příkazem ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, porušil zákon v ustanovení §36 tr. zák. a §45a odst. 1 tr. zák. ve výroku o ukládaném trestu obecně prospěšných prací v neprospěch k obviněného J. J.
Odsouzení obviněného J. J. trestním příkazem Okresního soudu v Mělníku ze dne 8. 11. 2004, sp. zn. 2 T 99/2004, sice nebylo v opisu rejstříku trestů uvedeno, protože porozsudková agenda v této věci byla vypravena až dne 9. 3. 2005, avšak z obsahu trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 5 T 18/2005 vyplývá, že Okresní soud v Litoměřicích věděl, že obviněnému J. J. bylo Policií České republiky, Obvodní oddělení Lužec nad Vltavou, ve dnech 22. 10. 2004, 25. 10. 2004 a 20. 11. 2004 sděleno podezření pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Tato skutečnost vyplývá ze zprávy Policie České republiky, Obvodního oddělení Lužec nad Vltavou, ze dne 8. 12. 2004, která je založena na č. l. 14 předmětného trestního spisu. Okresní soud v Litoměřicích si přesto nezjistil, jaký je stav výše uvedeného řízení, příp. zda již bylo v této věci vydáno rozhodnutí. Okresní soud tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným trestním příkazem porušen zákon i v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J.
Podle §266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je třeba překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu určitému pachateli zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu §266 odst. 2 tr. ř.
Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu uložením několika samostatných trestů tohoto druhu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací, který spolu s dříve uloženým trestem téhož druhu přesahuje horní hranici zákonné trestní sazby o 100 hodin, v zřejmém rozporu s jeho účelem.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 31. 1. 2005, sp. zn. 5 T 18/2005, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného J. J., podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž aby při rozhodování o trestu obviněného J. J. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. J., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. J. P.