ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.120.2005.1
sp. zn. 4 Tz 120/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 30. srpna 2005 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. L., proti usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, a podle §268 odst. 2 tr. ř. a §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného M. L.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, byl obviněný M. L. podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby, pro skutek, kterého se měl dopustit společně s obviněným J. Š. tím, že v přesně nezjištěné době od nočních hodin dne 19. 8. 2002 do cca 11.30 hodin dne 20. 8. 2002 v obci P., okr. T., po vypáčení nezjištěným předmětem visacího zámku na dveřích dřevěné boudy sloužící k uskladnění nářadí a stojící na hřišti TJ T. P., z této boudy ke škodě Tělovýchovné jednoty T. P. odcizili malý traktor na sekání trávy zn. Twin Cat 12,5 HP, v hodnotě 28.000,- Kč, který z místa odvezli, přičemž obviněný M. L. se takového jednání měl dopustit přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 13. 12. 1999, sp. zn. 2 T 114/1999, který nabyl právní moci dne 6. 1. 2000, byl odsouzen mj. pro pokračující trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák. a byl mu uložen souhrnný trest v trvání 28 měsíců nepodmíněně se zařazením pro výkon trestu do věznice s ostrahou a trest propadnutí věci, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Tachově ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. 2 T 252/1998. Tímto jednáním měl obviněný spáchat ve formě spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. Tento rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému M. L. dnem vydání, tj. 11. 5. 2004.
Usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 6. 8. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, byla podle §151 odst. 3 tr. ř. s přihlédnutím k §10 odst. 3 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.,o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) stanovena obhájci Mgr. A. H. odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4.641,- Kč.
Navazujícím usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, bylo obviněnému M. L. podle §152 odst. 1 písm. b) a §155 odst. 1 tr. ř. uloženo, aby nahradil státu odměnu a hotové výdaje uhrazené státem ustanovenému obhájci ve výši 4.641,- Kč.
Proti posledně citovanému usnesení Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. L. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch tohoto obviněného porušen v ustanovení §152 odst. 1 písm. b) tr. ř.
V písemném odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku ministr spravedlnosti uvedl, že vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Tachově se důsledně neseznámila s obsahem spisového materiálu a nezjistila, že obviněný byl pravomocně zproštěn obžaloby, a není tak povinen hradit náklady nutné obhajoby. Vzhledem k tomu, že obviněný proti usnesení, které je napadeno stížností pro porušení zákona, nepodal stížnost, nebylo možno vzniklou nezákonnost napravit autoremedurou ve smyslu ustanovení §146 odst. 1 tr. ř.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, byl porušen zákon v namítaném rozsahu, a aby podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením pozbyla podkladu.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Podle ustanovení §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou.
Nejvyšší soud konstatuje, že uvedeným zákonným ustanovením se Okresní soud v Tachově důsledně neřídil. Z obsahu trestního spisu projednávané trestní věci je patrno, že obviněnému M. L. byl Okresním soudem v Tachově dne 29. 10. 2003 z důvodů uvedených v ustanovení §251 odst. 2 tr. ř. ustanoven obhájce Mgr. A. H. Poté, co byl obviněný rozsudkem Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 5. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, zproštěn obžaloby podle §226 písm. c) tr. ř., pro skutek, který byl v obžalobě kvalifikován jako trestný čin krádeže, podal obhájce obviněného dne 10. 8. 2004 u Okresního soudu v Tachově návrh na přiznání odměny. O tomto návrhu rozhodla vyšší soudní úřednice Okresního soudu v Tachově a usnesením ze dne 6. 8. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003 podle §151 odst. 3 tr. ř. s přihlédnutím k §10 odst. 3 písm. b) advokátního tarifu byla obhájci Mgr. A. H. stanovena odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4.641,- Kč. Poté byla usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, podle §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. a §155 odst. 1 tr. ř. obviněnému M. L. stanovena povinnost nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem ve výši 4.641,- Kč.
Z citovaného zákonného ustanovení §152 odst. 1 písm. b) tr. ř. vyplývá, že základní podmínkou pro rozhodnutí, aby obviněný byl zavázán k povinnosti zaplatit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, je existence pravomocného uznání viny. Tato podmínka tak není splněna v případě, že je obviněný pravomocně obžaloby zproštěn, jak tomu bylo v posuzované trestní věci.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Tachově ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 8 T 56/2003, byl porušen zákon v ustanovení §152 odst. 1 písm. b) tr. zák. v neprospěch obviněného M. L. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Nejvyšší soud dále zrušil všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. srpna 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á