ECLI:CZ:NS:2005:4.TZ.192.2005.1
sp. zn. 4 Tz 192/2005
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. prosince 2005 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. M., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 3 T 38/2005, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 3 T 38/2005, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. M.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 3 T 38/2005 byl obviněný P. M. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil skutkem spáchaným dne 6. 10. 2004, a za tento trestný čin byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 200 hodin a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 10. 5. 2005.
Proti uvedenému trestnímu příkazu Okresního soudu v Trutnově podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. M.
V odůvodnění svého podání stěžovatel poukázal na skutečnost, že obviněný P. M. byl již dříve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 30. 7. 2003 sp. zn. 2 T 72/2003, pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák., jehož se dopouštěl v době od listopadu 2002 do dne 4. 6. 2003, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 29. 8. 2003. V řízení vedeném u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 3 T 38/2005 přitom bylo samosoudkyni z opisu rejstříku trestů (č. l. 17) a lustrace vlastních trestních věcí (č. l. 23) známo odsouzení obviněného k trestu obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin, který nebyl v době ukládání dalšího trestu a ani do současné doby vykonán. Obviněnému tak bylo postupně uloženo celkem 600 hodin obecně prospěšných prací, tj. trest převyšující hranici stanovenou v §45a odst. 1 tr. zák. pro tento druh trestu. Tím podle stěžovatele došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v neprospěch obviněného P. M. v ustanoveních §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby předmětný trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla svého podkladu, a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin.
Těmito ustanoveními se však Okresní soud v Trutnově při svém postupu v trestní věci sp. zn. 3 T 38/2005 důsledně neřídil.
Z obsahu přezkoumávaného trestního spisu je zjevné, že samosoudkyně Okresního soudu v Trutnově při projednávání věci obviněného P. M., vedené pod sp. zn. 3 T 38/2005, pochybila ve výroku trestního příkazu, jímž byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací. Uložením dalšího trestu tohoto druhu ve výměře 200 hodin v době, kdy obviněný neměl vykonán trest obecně prospěšných prací v délce 400 hodin, uložený rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 2 T 72/2003, byla překročena nejvyšší přípustná hranice pro tento druh trestu, která činí 400 hodin (viz §45a odst. 1 tr. zák.). Z ustanovení §36 tr. zák. vyplývá povinnost tuto maximální přípustnou výměru trestu respektovat také tehdy, jestliže soud obviněnému ukládá stejný druh trestu, v tomto případě trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen dřívějším rozhodnutím soudu, přičemž tento předchozí trest nebyl dosud zcela nebo zčásti vykonán.
K vytýkanému pochybení nesporně došlo v důsledku malé pozornosti samosoudkyně Okresního soudu v Trutnově, která ve spise sp. zn. 3 T 38/2005 na jeho č. l. 17 měla k dispozici opis rejstříku trestů obviněného M., v němž je m. j. uvedeno, že obviněnému byl rozhodnutím Okresního soudu v Trutnově ze dne 30. 7. 2003 sp. zn. 2 T 72/2003, uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Na skutečnost, že proti jmenovanému obviněnému bylo u Okresního soudu v Trutnově v minulosti vedeno trestní řízení pod sp. zn. 2 T 72/2003 poukazovala i uskutečněná lustrace (viz č. l. 23 spisu). Samosoudkyně Okresního soudu v Trutnově tak byla povinna minimálně prověřit, jaký je aktuální stav výkonu trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin u osoby obviněného a odpovídajícím způsobem získanou informaci vyhodnotit při stanovování druhu trestu a jeho výměry v projednávané věci sp. zn. 3 T 38/2005. Protože tak neučinila, bylo v dané věci evidentně rozhodováno na základě neúplných důkazů a tím i nedostatečného skutkového zjištění (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.) právě ve vztahu k ukládanému druhu trestu a jeho výměře.
V daném případě je nepochybně trest obecně prospěšných prací uložený napadeným trestním příkazem, spolu s dříve uloženým a nevykonaným trestem téhož druhu, ve zřejmém rozporu s jeho účelem (viz §23 odst. 1 tr. zák.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 8. 4. 2005 sp. zn. 3 T 38/2005 byl porušen zákon v ustanoveních §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení předcházejícím též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného P. M. Podle §269 odst. 2 tr. ř. byl napadený trestní příkaz zrušen v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže v daném případě sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v ustanovení §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud též zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo Okresnímu soudu v Trutnově přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, a to s důrazem na respektování všech příslušných zákonných ustanovení včetně §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, což v konkrétním případě může znamenat, že obviněnému bude možné uložit pouze trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec