ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1121.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 1121/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 7. září 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného L. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 8 To 50/2005, který rozhodl jako soud stížnostní ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 Nt 51/2005, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný L. V., podal prostřednictvím obhájce včas dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 8 To 50/2005, kterým Vrchní soud v Praze podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost obviněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 4. 2005, sp. zn. 9 Nt 51/2005. Tímto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové byl podle §283 písm. d) tr. ř. zamítnut návrh obviněného L. V., na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 9 T 5/2003, v níž byl obviněný, tehdy jménem L. K., odsouzen pro trestný čin vraždy podle §219 odst. 1 tr. zák. jako zvlášť nebezpečný recidivista podle §41 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 13 let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
V dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., obviněný namítl, že návrh na obnovu řízení odůvodnil tím, že se skutku nedopustil, protože poškozenou zabil občan U. S. J. Označil také svědky M. D. aj. F. a vytkl, že nebyla vysvětlena stopa DNA na místě činu. Tyto skutečnosti a označené důkazy mohly podle jeho názoru samy o sobě i ve spojení s důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině a soud měl postupovat podle §282 odst. 1 tr. ř. a provést sám potřebné šetření. Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 8 To 50/2005.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že usnesení, kterým bylo podle §283 tr. ř. pravomocně rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení, není uvedeno v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř., v němž jsou vyjmenována rozhodnutí, která zákon považuje za rozhodnutí ve věci samé, a proti nimž lze podat dovolání. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností dovolání. Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. jsou taxativně uvedena rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé. Žádná jiná rozhodnutí, která nepatří do okruhu takto vyjmenovaných rozhodnutí, nelze považovat pro účely dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí o obnově řízení není rozhodnutím ve věci samé, protože není uvedeno mezi zmíněnými rozhodnutími v §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. a dovolání proti němu není přípustné.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., protože dovolání není přípustné. O dovolání rozhodl za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. září 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek