ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1194.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 1194/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. listopadu 2005 ve věci dovolání obviněných Ing. B. S., a Mgr. I. S., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2005, sp. zn. 12 To 87/2004, podaných v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 16/2002, podle §31 odst. 1 tr. řádu takto:
Z důvodu uvedeného v ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu předsedkyně senátu Nejvyššího soudu České republiky JUDr. Blanka Roušalová n e n í v y l o u č e n a z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1194/2005.
Odůvodnění:
Obvinění Ing. B. S. a Mgr. I. S. byli rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2004, sp. zn. 4 T 16/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2005, sp. zn. 12 To 87/2004, uznáni vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., trestným činem zvýhodňování věřitele podle §256a odst. 1, 3 tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák. a obviněná Ing. B. S. rovněž i trestným činem porušení povinnosti v řízení o konkurzu podle §126 tr. zák. a současně bylo rozhodnuto i o trestech uložených obviněným za jejich spáchání.
Obviněná Ing. B. S. dne 25. 4. 2005, resp. obviněný Mgr. I. S. dne 25. 5. 2005, následně napadli zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího svými dovoláními. Dovolacím soudem je podle §265c tr. řádu Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), u něhož je předmětná trestní věc vedena pod sp. zn. 5 Tdo 1194/2005. Podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu byla tato věc určena k projednání a rozhodnutí do senátu č. 5, a v rámci tohoto senátu byla přidělena předsedkyni senátu JUDr. Blance Roušalové.
Předsedkyně senátu JUDr. Blanka Roušalová podala dne 13. 10. 2005 řídícímu předsedovi senátu č. 5 JUDr. Františku Púrymu ve výše citované trestní věci návrh na vydání rozhodnutí podle §31 odst. 1 tr. řádu. K jeho odůvodnění uvedla, že – jak je zřejmé z trestního spisu vedeného ve věci – prakticky po celé řízení byl obhájcem obviněného Mgr. I. S. advokát JUDr. J. M., který vykonával jeho obhajobu ještě po rozhodnutí odvolacího soudu, kdy podal za obviněného žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody. Dovolání však podal za obviněného Mgr. I. S. již JUDr. T. S., kterého si obviněný zvolil jako obhájce na základě plné moci ze dne 6. 4. 2005, a ten je nyní jediným obhájcem tohoto obviněného ve zmíněné trestní věci.
Ve svém návrhu JUDr. Blanka Roušalová upozorňuje na skutečnost, že s JUDr. J. M. se osobně zná již téměř dvacet let, a to z prostředí mimo její profesní působení v justici, přátelí se s jeho rodinou, schází se při různých společenských a rodinných příležitostech a společně se zúčastňují již několik roků např. pobytů na horách. Předsedkyně senátu JUDr. Blanka Roušalová má za to, že uvedená okolnost by za určitých podmínek mohla u některých osob vzbudit pochybnost, že pro poměr k bývalému obhájci obviněného Mgr. I. S. nemůže nestranně rozhodovat v předmětné trestní věci ve smyslu ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu. Sama se však necítí být vyloučená, neboť její vztah k bývalému obhájci obviněného Mgr. I. S. JUDr. J. M. žádným způsobem nemůže ovlivnit její rozhodování, když tyto kontakty nejsou natolik intenzivní a na takové úrovni, aby mohly jakýmkoli způsobem zasáhnout do výkonu její funkce soudkyně Nejvyššího soudu. Návrh na rozhodnutí podle §31 odst. 1 tr. řádu proto JUDr. Blanka Roušalová činí podle svého vyjádření spíše proto, aby zabránila budoucím možným spekulacím.
O návrhu JUDr. Blanky Roušalové rozhodl podle §31 odst. 1 tr. řádu příslušný senát Nejvyššího soudu, v němž má tato soudkyně rozhodnout o dovolání obviněného Mgr. I. S., a dospěl k následujícím závěrům.
Z ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu vyplývá, že z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen mimo jiné soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k obhájcům nemůže nestranně rozhodovat.
V posuzované trestní věci je stručně řečeno zřejmé, že předsedkyně senátu JUDr. Blanka Roušalová, které byla tato věc přidělena, se ze soukromého života zná s bývalým obhájcem obviněného Mgr. I. S., a to s JUDr. J. M. Podle JUDr. Blanky Roušalové však tyto kontakty, byť trvající po delší dobu, nedosáhly takové intenzity a úrovně, aby mohly jakkoli negativně ovlivnit nezávislý a nestranný výkon její soudcovské funkce.
Za takových okolností zjevně nelze konstatovat naplnění podmínek podle §30 odst. 1 tr. řádu. Skutečnost, že soudce zná osobně z mimoprofesní oblasti např. obhájce obviněného, sama o sobě neznamená existenci takového poměru soudce k tomuto obhájci, který by odůvodnil vznik pochybností o tom, zda může nestranně rozhodovat. Pochybnosti by za obdobných podmínek byly dány především za situace, kdyby kontakt soudce a obhájce dosáhl vyšší intenzity či rozsahu, takže by zde bylo nebezpečí jeho nežádoucího promítnutí i do profesní roviny a možného ovlivnění soudcova rozhodnutí. Uvedené nebezpečí ovšem nevyvolává běžná známost soudce s jinými osobami z mimopracovní sféry, zejména vnímá-li ji tak i dotčený soudce.
Nejvyšší soud navíc doplňuje, že rozhodnutí o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení podle §30 tr. řádu je průlomem do ústavně stanovené zásady v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle níž nesmí být nikdo odňat svému zákonnému soudci, s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Tak, jak zákon stanovil příslušnost určitého soudce jeho zařazením ke konkrétnímu soudu a přidělením konkrétní věci, kterou má tento soudce projednat a rozhodnout, je jeho příslušnost zásadně dána, a postup, jímž je soudce odňat z projednávání a rozhodování přidělené věci, je nutno chápat jako postup rozhodně nestandardní a zcela výjimečný. Institut zákonného soudce (jeho odnětí) je důležitým prvkem právní jistoty a nic na tom nemění ani skutečnost, že v ustanoveních §30 a §31 tr. řádu je stanovena jistá výjimka, která ovšem musí být opřena o dostatečně závažné skutečnosti a argumenty způsobilé odůvodnit průlom do citované ústavní zásady.
V posuzovaném případě proto dospěl senát Nejvyššího soudu k závěru, že skutečnost, že předsedkyně senátu JUDr. Blanka Roušalová se ze soukromého života zná s bývalým obhájcem obviněného Mgr. I. S. JUDr. J. M., není takovým poměrem k jinému orgánu činnému v trestním řízení, který předpokládá ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu, a v tomto smyslu tudíž ani není důvodem k vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení. Proto senát Nejvyššího soudu rozhodl podle §31 odst. 1 tr. řádu tak, že předsedkyně senátu Nejvyššího soudu JUDr. Blanka Roušalová není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1194/2005.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. František P ú r y