Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2005, sp. zn. 5 Tdo 1479/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1479.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1479.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 1479/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. listopadu 2005 o dovolání, které podal obviněný J. Ž., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2005, sp. zn. 6 To 237/2005, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 2 T 59/2004, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá . Odůvodnění: Obviněný J. Ž. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 2 T 59/2004, uznán vinným trestným činem výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák., kterých se dopustil tím, že dne 12. 10. 2003 kolem 00.20 hod. v P. na ulici K. u zadního traktu domu na parkovišti u vchodu do S. T. G. C. po předchozí slovní rozepři týkající se zaplacení útraty v baru ve výši 120,- Kč postupně fyzicky napadl nejprve poškozeného J. S., kterého udeřil pěstí do levé tváře v blízkosti ucha, až poškozený upadl na zem, a způsobil mu tak poškození levého zvukovodu s perforací bubínku doprovázeného ztrátami sluchu, což si vyžádalo hospitalizaci ve F. T. n. v P. v době od 13. 10. do 22. 10. 2003 a celkovou třítýdenní léčbu, a následně napadl poškozeného J. H., kterého udeřil pěstí do obličeje, až poškozený upadl na zem a při pádu narazil hlavou na asfaltový povrch země, v důsledku čehož utrpěl poranění hlavy spočívající v krvácení do prostoru mozkových obalů a mozkových komor s následným úbytkem mozkové tkáně a poruchou intelektu, což si vyžádalo hospitalizaci ve F. T. n. v P. a následnou sedm měsíců trvající léčbu a zanechalo na zdraví poškozeného trvalé následky. Za to byl obviněný J. Ž. odsouzen podle §221 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku, jehož výkon mu byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněn odložen na zkušební dobu v trvání 30 měsíců. Citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 napadl obviněný odvoláním, které Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 21. 6. 2005, sp. zn. 6 To 237/2005, podle §256 tr. řádu zamítl. Opis usnesení odvolacího soudu byl obviněnému J. Ž. doručen dne 26. 7. 2005, jeho obhájci dne 19. 7. 2005 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 15. 7. 2005. Dne 23. 8. 2005 podal obviněný J. Ž. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Podle výslovného vyjádření uvedeného v dovolání je obviněný zaměřil proti rozsudku soudu prvního stupně. V odůvodnění svého dovolání pak obviněný vytkl odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil okamžik, kdy byl jeho obhájce vyrozuměn o konání výslechu svědkyně M. V., resp. o konfrontaci obviněného a této svědkyně. Podle obviněného nebylo toto vyrozumění učiněno včas, čímž mělo dojít k porušení jeho práva na obhajobu. Dalšími námitkami, které obviněný uplatnil v odvolání, se údajně odvolací soud vůbec nezabýval. Obviněný se rovněž cítí být poškozen postupem soudů obou stupňů, pokud nevyslechly svědkyni M. V. s poukazem na nemožnost jejího zastižení. Proto je obviněný přesvědčen, že odvolací soud měl za dané procesní situace postupovat podle §258 odst. 1 písm. a), popřípadě písm. c) tr. řádu, přičemž v tom, že tak neučinil, obviněný shledává naplnění dovolacího důvodu. Obviněný J. Ž. závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil napadené rozhodnutí a aby věc přikázal soudu prvního stupně. Nejvyšší státní zástupkyně se k dovolání obviněného J. Ž. vyjádřila prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru byl trestní řád novelizován zákonem č. 200/2002 Sb., na jehož základě je nutné okolnost, že bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, podřadit nikoli pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ale pod písm. l) alternativu první téhož ustanovení. K jeho naplnění, resp. k naplnění této alternativy, jak dále uvádí státní zástupce, potom dochází v případě, když je zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek z procesních důvodů a obviněnému je tudíž nesprávným procesním postupem soudu odepřen přístup k druhé instanci. Státní zástupce však má za to, že k tomu v posuzované věci nedošlo, přičemž námitky uplatněné v dovolání obviněného nejsou procesními podmínkami ve smyslu §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání podal obviněný J. Ž. jako oprávněná osoba [§265d odst. 1 písm. b) tr. řádu], učinil tak prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. řádu), včas a na správném místě (§265e tr. řádu). Dovoláním podle svého výslovného vyjádření obviněný napadá rozsudek soudu prvního stupně, což ve smyslu §265a odst. 1 tr. řádu není přípustné (viz rozhodnutí pod č. 25/2003 Sb. rozh. tr.). Nejvyšší soud však zohlednil, že argumentace uvedená v dovolání směřuje především proti postupu odvolacího soudu, tedy podání obviněného lze podle jeho obsahu (§59 odst. 1 tr. řádu) posoudit tak, že napadá i usnesení soudu druhého stupně, kterým byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) tr. řádu [§265a odst. 2 písm. h) tr. řádu]. Dovolání rovněž obsahuje stanovené náležitosti (§265f odst. 1 tr. řádu). Pokud jde o dovolací důvod, obviněný J. Ž. opírá jeho existenci o ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, konkrétně podle svého vyjádření o argument, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že zákonem č. 200/2002 Sb., jenž v této části nabyl účinnosti od 24. 5. 2002, došlo k novelizaci trestního řádu, která mimo jiné zaměnila a do jisté míry doplnila dovolací důvody definované v ustanoveních §265b odst. 1 písm. k) a l) tr. řádu. Podle aktuálního stavu je tedy dovolací důvod zařazený v ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu naplněn tehdy, když v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný, a dovolací důvod obsažený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu je naplněn za situace, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. řádu. Pokud tedy obviněný J. Ž. shledává důvodnost svého dovolání v tom, že v jeho věci bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. řádu, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, uplatňuje nikoli dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, ale podle §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, resp. jeho první variantu. K naplnění dovolacího důvodu v této alternativě dochází tehdy, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde o procesní dovolací důvod, který má zabránit porušení práva na přístup strany k druhé instanci, a to zejména ve formě odmítnutí nebo zamítnutí opravného prostředku bez věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí. Odvolání obviněného J. Ž. však bylo v souladu se zákonem a v řádně provedeném odvolacím řízení věcně projednáno, na jeho podkladě byl podle §254 tr. řádu přezkoumán napadený rozsudek soudu prvního stupně a za dodržení všech zákonných podmínek odvolací soud podle §256 tr. řádu rozhodl o zamítnutí odvolání, protože ho neshledal důvodným. Procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí odvolacího soudu tedy splněny byly, neboť nedošlo k omezení obviněného v přístupu k odvolacímu soudu, a tudíž nemohlo dojít ani k naplnění uplatněného dovolacího důvodu. Námitky obviněného J. Ž. obsažené v jeho dovolání přitom nelze podřadit ani pod žádný jiný z dovolacích důvodů. Podstatou dovolacích námitek obviněného je totiž jeho nesouhlas s postupem odvolacího soudu, resp. soudů obou stupňů při dokazování a při hodnocení důkazů, přičemž na taková tvrzení nedopadá žádné z ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu. Nejvyšší soud tudíž dospěl k závěru, že obviněný J. Ž. i přes své slovní vyjádření dovolacího důvodu obsaženého nyní v ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu podal dovolání z jiných důvodů, než jaké činí dovolání přípustným. Proto dovolací soud podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, aniž mohl věcně přezkoumat zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí a správnost řízení mu předcházejícího, odmítl dovolání obviněného a rozhodl tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu). V Brně dne 23. listopadu 2005 Předseda senátu: JUDr. František P ú r y

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/23/2005
Spisová značka:5 Tdo 1479/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1479.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21