ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.1530.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 1530/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 14. prosince 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného Z. N., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 10 To 292/2005, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 201/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 6 T 201/2004, byl obviněný Z. N. uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák. a byl odsouzen podle §202 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců. Podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku a šesti měsíců. Dále mu byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost zaplatit poškozené Č. n. z. p. se sídlem v P., J., škodu ve výši 2.463,- Kč na náhradu nákladů léčení poškozeného B. K.
Obviněný spáchal trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. tím, že dne 11. 9. 2004 mezi 3.50 hodin a 4.30 hodin v H. K.–V., v areálu letiště, v době konání T. F., fyzicky napadl poškozeného B. K., tak, že ho srazil na zem, začal ho škrtit a strkal mu prsty do uší, nosu a očí, v důsledku čehož poškozený utrpěl zranění, a to zlomeninu prvního řezáku vlevo nahoře, podkožní krevní výrony a zarudnutí kůže v oblasti krku, četné oděrky a podkožní krevní výrony v oblasti obličeje, krku a hrudníku, oděrky kůže nálevkovité části pravého ušního boltce, pohmoždění pravé poloviny hrudníku v oblasti žeber 5., 6. a 7., zhmoždění dolní čelisti a částečnou ztrátu sluchu vpravo, které si vyžádalo ošetření ve F. n. v H. K.
Trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák. spáchal obviněný tím, že dne 11. 9. 2004 mezi 3.50 hodin a 4.30 hodin v H. K.–V., v areálu letiště, v době konání T. F., když se poškozený B. K. snažil přivolat lékařskou pomoc prostřednictvím svého mobilního telefonu zn. NOKIA 3410 v hodnotě 1.500,- Kč, vzal mu jej z ruky a ponechal si ho u sebe, čímž způsobil poškozenému škodu ve výši 1.500,- Kč.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. N. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 10 To 292/2005, odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř. jako nedůvodné.
Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 10 To 292/2005, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. J. S. dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že v jeho jednání, které soudy posoudily jako trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., chyběl úmysl ohrozit nebo narušit občanské soužití, protože nedošlo k porušení veřejného pořádku, když k činu došlo v noci na letišti, na místě vzdáleném od přítomných osob. Obviněný dále soudům vytkl, že nesprávně vyhodnotily subjektivní stránku trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák., protože nejednal v úmyslu přisvojit si cizí věc. Uvedl, že poškozenému odebral telefon s tím, že mu jej posléze vrátí, což údajně neučinil jen z toho důvodu, že ho zajistila Policie České republiky. Napadl i výrok o trestu, protože soudy podle něj pochybily, když mu uložily stejný trest jako předchozím trestním příkazem, který byl v důsledku podaného odporu zrušen, přestože skutek posoudily jako trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., když původně byl tento skutek kvalifikován jako pokus trestného činu ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. Takový postup soudů je podle jeho názoru v rozporu s §31 tr. zák., protože mu za jeho jednání, které bylo nově posouzeno jako méně nebezpečné pro společnost, nebyl přiměřeně snížen trest, přestože u něj nebyly shledány oproti dřívějšímu rozhodnutí žádné přitěžující okolnosti.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 10 To 292/2005, a rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 201/2004, a aby věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání odmítla námitku obviněného, že nejednal v úmyslu ohrozit nebo narušit občanské soužití, protože k činu došlo v noci na letišti a na místě vzdáleném od přítomných osob, a že proto nedošlo k porušení veřejného pořádku, a nebyly tak naplněny veškeré zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Uvedla, že z popisu skutku je zřejmé, že ke skutku došlo v době, kdy se na tomto místě konala akce T. F., na místo činu měl přístup široký okruh lidí, a bylo tedy místem veřejnosti přístupným. Podotkla, že k naplnění znaku „místo veřejnosti přístupné“ u trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. postačuje pouhá možnost, aby na daném místě mohly být přítomny další osoby, jejich faktická přítomnost na místě činu však není podmínkou. Obviněný ohrozil občanské soužití, protože se dopustil výtržnosti tím, že na místě veřejnosti přístupném napadl jiného. Bez ohledu na jeho pohnutku tak podle nejvyšší státní zástupkyně naplnil veškeré zákonné znaky trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák.
Odmítla dále jeho námitku, že mu nebyla prokázána subjektivní stránka trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. d) tr. zák., protože tato námitka je s ohledem na skutková zjištění soudu pouhou polemikou se skutkovými závěry soudů, a nemůže tedy být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.
K výtce obviněného, že mu nebyl v rozporu s §31 tr. zák. přiměřeně snížen trest, připomněla, že výrok o druhu a výši trestu lze v dovolacím řízení napadnout pouze dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Obviněný však podle nejvyšší státní zástupkyně v dovolání nenamítl existenci vad uvedených v tomto ustanovení a výrok o trestu ani netrpí žádnou vadou, která by zakládala důvod dovolání podle §265b tr. ř. Z těchto důvodů navrhla, aby dovolání obviněného bylo v neveřejném zasedání odmítnuto jako zjevně neopodstatněné podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací podle §265c tr. ř. především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. ř. Dovolání bylo podáno proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. a má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod dovolání podle citovaných ustanovení trestního řádu, jejichž existence je zároveň podmínkou k provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen v řízení o dovolání zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit. Dovolání je totiž specifickým mimořádným opravným prostředkem, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další instancí přezkoumávající skutkový stav věci, neboť by se tím dostal do postavení soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do postavení soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem.
Námitky uplatněné obviněným v dovolání jsou obdobného charakteru, jako odvolací námitky, se kterými se dostatečně a správně vypořádal soud druhého stupně. Pokud jde o jeho námitku, že nebyla naplněna subjektivní stránka trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., protože obviněný nejednal v úmyslu ohrozit nebo narušit občanské soužití, když k činu došlo v noci na letišti, na místě vzdáleném od přítomných osob, Nejvyšší soud poukazuje na to, že trestný čin výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. spáchá mimo jiné ten, kdo se dopustí na místě veřejnosti přístupném výtržnosti, zejména tím, že napadne jiného. Místem veřejnosti přístupným je ve smyslu §202 odst. 1 tr. zák. každé místo, kam má přístup široký okruh lidí individuálně neurčených a kde se také zpravidla zdržuje více lidí, takže hrubá neslušnost nebo výtržnost by mohla být postřehnuta více lidmi, kteří však na takovém místě v době činu fakticky být nemusí. K posuzovanému jednání obviněného došlo podle skutkových zjištění uvedených v popisu skutku sice v areálu letiště v nočních hodinách, avšak v době, kdy se na tomto místě konala akce T. F., na které měl přístup široký okruh lidí. Obviněný tedy úmyslně napadl poškozeného B. K. na místě veřejnosti přístupném, čímž naplnil veškeré zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., a to bez ohledu na jeho pohnutku.
Za námitku skutkového charakteru je nutno považovat výhradu obviněného, že neměl v úmyslu přisvojit si mobilní telefon zn. NOKIA 3410 v hodnotě 1.500,- Kč patřící poškozenému B. K., protože tato námitka je založena primárně na skutkových zjištěních, z nichž soudy dospěly k závěru, že obviněný jednal v úmyslu přisvojit si cizí věc nikoli jen na přechodnou dobu. Soudy dospěly zejména z policejních úředních záznamů založených na č. l. 38 a 39 k závěru, že obviněný nevydal mobilní telefon Policii České republiky, ale byl u něj v rámci bezpečnostní prohlídky zajištěn poté, co byl vyzván, aby jej vydal jako věc důležitou pro trestní řízení. O úmyslu obviněného přisvojit si mobilní telefon svědčí i ta skutečnost, že obviněný jej neodevzdal pořadatelům či ani jinak nedal najevo, že jej má v úmyslu vydat.
K výtce obviněného, že mu nebyl v rozporu s §31 tr. zák. přiměřeně snížen trest, Nejvyšší soud připomíná, že případná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu nelze v dovolacím řízení napadnout dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale pouze v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je naplněn tehdy, byl-li uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou trestním zákonem za trestný čin, jehož spácháním byl obviněný uznán vinným. Protože o žádnou z uvedených alternativ u obviněného Z. N. nejde a obviněný se ve svém dovolání ani takového dovolacího důvodu nedomáhá, nenaplňují jeho výhrady ohledně uloženého trestu žádný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. řádu. Nejvyšší soud tuto námitku považuje za bezpředmětnou také z toho důvodu, že v posuzovaném případě byl trestní příkaz v důsledku řádně podaného odporu ze zákona automaticky zrušen a soud prvního stupně postupoval tak, jako by trestní příkaz vůbec vydán nebyl. Soud prvního stupně při novém projednávání věci nebyl vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu, a proto zde neplatila zásada zákazu reformace in peius.
Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud v neveřejném zasedání konaném za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek