ECLI:CZ:NS:2005:5.TDO.222.2005.1
sp. zn. 5 Tdo 222/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. února 2005 o dovolání podaném obviněným J. P. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 12 To 460/2004, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 2 T 78/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 2 T 78/2003, byl obviněný J. P. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle §250a odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 3. 9. 1999 v N. v pobočce Č. P., a. s., P. při uplatnění nároku na pojistné plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla z pojistné události – dopravní nehody, k níž došlo dne 30. 8. 1999 mezi vozidlem Fiat 127 řízeným P. K. a vozidlem zn. Renault 19 řízeným obviněným, doložil údaj o opravě vozidla před pojistnou událostí nepravdivým daňovým dokladem firmy A.-M. S., R. Č., V. , vystaveným na jméno odběratele D. R. a stvrzujícím v rozporu se skutečností, že havarované vozidlo zn. Renault 19 bylo v měsíci dubnu 1999 v tomto servisu opravováno, přičemž tato okolnost měla vliv na výši vyplaceného pojistného plnění“. Za uvedený trestný čin a trestný čin vydírání podle §235 odst. 1 tr. zák., spáchaný ve spolupachatelství dle §9 odst. 2 tr. zák., za trestný čin útoku na veřejného činitele podle §155 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2000, sp. zn. 6 T 108/2000, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 13 To 230/2001, mu byl podle §235 odst. 1 tr. zák. a §35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti roků. Současně byl podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. 12. 2000, sp. zn. 6 T 108/2000, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud druhého stupně projednal odvolání obviněného a usnesením ze dne 13. 10. 2004, sp. zn. 12 To 460/2004, rozhodl podle §256 tr. ř. o jeho zamítnutí.
Shora citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Náchodě napadl obviněný J. P. dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný vyslovil přesvědčení, že soudy obou stupňů jednostranně hodnotily důkazy v neprospěch obviněného a nevypořádaly se s jeho obhajobou, že neměl v úmyslu se na úkor pojišťovny obohatit. Obviněný nebyl přítomen jednání mezi likvidátorem pojišťovny a R. F., která byla „faktickou“ majitelkou vozidla. Výši škody vypočítal pracovník pojišťovny a potvrzení předložené obviněným nebylo účelové, když škodná událost byla bezpečně prokázána. U obviněného tak chybí objektivní i subjektivní vztah k trestnému činu. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil obě napadená rozhodnutí a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Z hlediska naplnění podmínek přípustnosti dovolání uvedených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Dovolání bylo podáno v zákonné lhůtě u příslušného soudu (§265e odst. 1 tr. ř.) a splňuje náležitosti ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Protože dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., je existence zákonem předvídaného důvodu dovolání podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem. Jako další proto Nejvyšší soud posuzoval otázku, zda formálně citovaný dovolací důvod, v podání označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze také z obsahového hlediska považovat za důvod uvedený v tomto ustanovení zákona.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Předpokladem jeho uplatnění je námitka nesprávné aplikace ustanovení hmotného práva, tedy hmotně právního posouzení skutku nebo hmotně právního posouzení jiné skutkové okolnosti. Prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu nelze namítat vady provádění či hodnocení důkazů a zpochybňovat správnost učiněných skutkových závěrů, neboť v takovém případě by se jednalo o námitky vadné aplikace předpisů trestního práva procesního (viz zejm. §2 odst. 5, 6 tr. ř., §89 a násl. tr. ř., §207 a násl. tr. ř. a §263 odst. 6, 7 tr. ř.).
Změna hodnocení důkazů a skutkových zjištění učiněných ve věci soudy nižších stupňů je v řízení o dovolání vyloučena, neboť zákonný výčet dovolacích důvodů v §265b tr. ř. je taxativní a přezkum skutkových zjištění není v tomto ustanovení jako důvod dovolání uveden. Na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu dovolací soud nemá možnost podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám důkazy provádět či opakovat, jak je zřejmé z omezeného rozsahu dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř. Nejvyšší soud je tak povinen zásadně vycházet ze skutkových zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně a v návaznosti na zjištěný skutkový stav zvažuje jeho hmotně právní posouzení. Jestliže by tedy obviněný namítal nesprávnost hmotně právního posouzení, ale tento svůj názor dovozoval z odlišného hodnocení důkazů a z odlišné verze skutkového stavu, pak by soudům dříve činným ve věci nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení a dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. by těmito námitkami nebyl uplatněn.
Dovolatel J. P. v dovolání namítl jednostranné hodnocení důkazů soudy obou stupňů, které vyústilo v nesprávný závěr, že obviněný měl v úmyslu se obohatit. Potvrzení předložené obviněným nebylo podle jeho názoru účelové, neboť škodná událost byla prokázána a výše škody vypočítána pracovníkem pojišťovny. Ohledně těchto námitek Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obsahově nenaplňují citovaný dovolací důvod, neboť dovolatel jejich prostřednictvím nesledoval změnu právního posouzení skutkového stavu zjištěného soudy obou stupňů, ale změnu hodnocení důkazů a skutkových zjištění k podpoře závěru o absenci jeho úmyslu se obohatit. Přehodnocení důkazů a skutkového stavu věci však nejsou hmotně právním posouzením, proto se těmito námitkami dovolatel ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a Nejvyšší soud se jimi nemohl zabývat. Obdobně z hlediska obsahu neodpovídá tomuto dovolacímu důvodu námitka, podle které obviněný nebyl přítomen jednání mezi likvidátorem pojišťovny a „faktickou“ majitelkou vozidla, ani námitka, podle které se soudy rozhodující ve věci nevypořádaly s obhajobou obviněného.
Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku nesprávnost právního posouzení skutku shledával jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů a neuvedl jedinou konkrétní výtku k aplikaci ustanovení hmotného práva, jak vyžaduje naplnění deklarovaného dovolacího důvodu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem a rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 22. února 2005
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová