ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1022.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1022/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. 8. 2005 o dovolání obviněného Z. D., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 5 To 849/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 4 T 75/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného Z. D. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný Z. D. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005, sp. zn. 5 To 849/2004, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 4 T 75/2004. Rozhodnutí napadl v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Odkázal na důvod dovolání stanovený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ho zprostil obžaloby nebo přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, že je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení (viz dikci „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“). Právní posouzení skutku jako hmotně právní posouzení znamená podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Podstatné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak byl zjištěn soudem. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné namítat nic proti skutkovým zjištěním soudu samotným, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jak postupoval při dokazování apod. Jinak řečeno, dovoláním lze vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak nelze vytýkat s k u t k o v é vady s cílem primárně dosáhnout změny či dokonce zvratu skutkových zjištění soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a v návaznosti na to i jiného právního posouzení.
Obviněný byl uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. a trestným činem šíření toxikomanie podle §188a odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění soudů spočíval v podstatě v tom, že obviněný od července 2003 do 30. 1. 2004 v K. – M. ve svém bydlišti a na jiných místech v K. prodal nebo daroval postupně pěti nezletilým osobám nejméně 65,9 gramů metamfetaminu (pervitinu). Obviněný nenamítal nic v tom smyslu, že by tato zjištění soudů nenaplňovala znaky trestných činů, jimiž byl uznán vinným. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na ryze skutkových námitkách, které se odvíjely od tvrzení, že látka, kterou jiným osobám prodal nebo dal, nebyla metamfetamin (pervitin), ale upravené léčivo kalikor, které za pervitin pouze vydával. Dovolání tedy bylo koncipováno jako polemika obviněného se zjištěním soudů, že to, co obviněný jiným osobám prodal nebo dal, byl metamfetamin (pervitin), a s tím, jak se soudy vypořádaly s jeho obhajobou a jak v tomto směru hodnotily důkazy. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. Ačkoli cestou dovolání nelze napadat skutkový základ rozhodnutí, obviněný se dovoláním snažil docílit změny skutkového stavu, který zjistily soudy, a prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4 tr. ř. To mimo jiné znamená, že se Nejvyšší soud nezabýval ani otázkou jednočinného souběhu trestných činů nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák. a šíření toxikomanie podle §188a tr. zák., neboť obviněný v tomto ohledu nic nenamítal.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec