ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1046.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1046/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 24. 8. 2005 dovolání obviněného L. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 4 To 119/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 5 T 24/2004 a rozhodl takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 4 To 119/2005.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 4 To 119/2005, bylo podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto odvolání obhájkyně Mgr. L. P. proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. 5 T 24/2004. Odvolání bylo zamítnuto jako odvolání podané neoprávněnou osobou.
Obviněný L. S. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok usnesení napadl v celém rozsahu, a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Namítl, že napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí odvolání proti rozsudku, přičemž nebyly splněny procesní podmínky pro toto rozhodnutí. Uvedl, že obhájkyně podala odvolání ve skutečnosti v jeho zastoupení jako úkon obhajoby, to znamená jeho jménem, a nikoli samostatně svým vlastním jménem. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.
Krajský soud v Ostravě považoval odvolání, které podala obhájkyně obviněného, za odvolání podané neoprávněnou osobou v podstatě proto, že obhájkyně formulovala odvolání tak, jako by ho podávala ona a nikoli obviněný. V této souvislosti Krajský soud v Ostravě zdůraznil, že obhájkyně neměla samostatné právo podat odvolání.
S tímto posouzením podaného odvolání se Nejvyšší soud nemohl ztotožnit.
I když obhájkyně v odvolání výslovně neuvedla, že je podává za obviněného, je z jeho obsahu jasné, že šlo o odvolání obviněného. V této spojitosti lze odkázat na to, že v závěru podání ze dne 24. 3. 2005, jímž bylo odvolání zdůvodněno, je zároveň se jménem a podpisem obhájkyně uvedeno i jméno obviněného jako podatele. V plné moci, kterou obviněný udělil obhájkyni dne 10. 11. 2004, je uvedeno, že obviněný zmocňuje obhájkyni mimo jiné k tomu, aby podávala opravné prostředky. Právo obhájkyně podávat za obviněného opravné prostředky vyplývá z ustanovení §41 odst. 2 tr. ř. Z ustanovení §41 odst. 4 tr. ř. à contrario dále vyplývá, že obhájkyně nemohla podat odvolání proti vůli obviněného. V posuzovaném případě ovšem nic neopodstatňovalo úvahu, že by obhájkyně podala odvolání proti vůli obviněného.
Obhájce není osobou se samostatným odvolacím právem ve smyslu ustanovení §247 odst. 2 tr. ř. a odvolání podává vždy v zastoupení obviněného jako úkon obhajoby, tj. nikoli vlastním jménem (k tomu viz č. 28/2003 Sb. rozh. tr.).
Krajský soud v Ostravě nemohl pokládat odvolání podané obhájkyní za nic jiného než za odvolání obviněného. Z toho důvodu bylo vyloučeno, aby odvolání zamítl jako odvolání podané neoprávněnou osobou. Pro rozhodnutí, jímž Krajský soud v Ostravě zamítl odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř., tudíž nebyly splněny procesní podmínky stanovené tímto zákonným ustanovením. Usnesení Krajského soudu v Ostravě je tedy vadné ve smyslu důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal Krajskému soudu v Ostravě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Krajský soud v Ostravě o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně znovu rozhodne.
Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za nutné dodat, že nijak nepřihlížel k té části dovolání, v níž se obviněný zmínil o důvodech dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně jako součásti řízení, které předcházelo napadenému usnesení. Tyto dovolací důvody obviněný nemohl uplatnit. Tím, že Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením nesprávně zamítl odvolání, aniž meritorně přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně, obviněnému odňal přístup k druhé instanci. Za této situace může dovolání směřovat pouze k tomu, aby obviněnému byl zajištěn přístup k druhé, tj. odvolací, instanci, a nikoli k tomu, aby byl rozsudek soudu prvního stupně meritorně přezkoumán dovolacím soudem, který by tak nepřípustně nahrazoval činnost odvolacího soudu. Meritorní přezkum rozsudku soudu prvního stupně prostřednictvím důvodů dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. je podmíněn tím, že rozhodnutí odvolacího soudu je výsledkem řízení, v němž odvolací soud přezkoumal rozsudek postupem podle §254 tr. ř. O takový případ se však v této věci nejedná.
Obviněný vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně. V důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu přestal být tento rozsudek podkladem pro další výkon trestu. Nejvyšší soud přesto nerozhodoval o vazbě obviněného podle §265l odst. 4 tr. ř. Uložený trest byl trestem souhrnným, přičemž vztah souhrnnosti byl dán ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2003, sp. zn. 10 T 209/2003. Obviněný bude nadále vykonávat trest odnětí svobody uložený tímto rozsudkem Okresního soudu v Ostravě.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec