ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1430.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1430/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 11. 2005 o dovolání obviněného R. T., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 23 To 427/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 29 T 5/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. T. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. T. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 5. 2005, sp. zn. 23 To 427/2005, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2004, sp. zn. 29 T 5/2004. Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích napadl v rozsahu, který odpovídal výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Odkázal na důvod dovolání stanovený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že rozhodnutí obou soudů jsou založena na nedostatečně objasněném skutkovém stavu, že soudy nerespektovaly ustanovení §2 odst. 5 tr. ř., že porušily zásadu prezumpce neviny a že mu odepřely právo na obhajobu, pokud neprovedly jím navrhované důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Obviněný byl uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Českých Budějovicích, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Českých Budějovicích, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 21. 11. 2003 kolem 01:40 hodin v katastru obce Ch., okr. Č. B., řídil po silnici II. třídy ve směru od H. n. V. osobní automobil zn. Mercedes 280 S přesto, že rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2000, sp. zn. 1 T 128/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 6. 2001, sp. zn. 3 To 353/2001, mu byl uložen mimo jiné trest zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu v trvání tří let.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom směru, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny znaky trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Pouze takto koncipované námitky by odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce „… nebo jiném nesprávném hmotně právním …“ je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je podřazení skutkových zjištění soudu pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Otázka aplikace a dodržení procesních ustanovení, tj. zejména ustanovení trestního řádu, nehraje v této spojitosti žádnou roli. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale nelze namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy a jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování apod. Jinými slovy řečeno, v dovolání je možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak není možné vytýkat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu, jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to usilovat i o jiné právní posouzení. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů upraven tak, že nepřipouští, aby byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Obviněný učinil obsahem dovolání v celém rozsahu výlučně jen skutkové námitky, které stojí mimo rámec zákonného dovolacího důvodu. Těmito námitkami se obviněný snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu založenou na tvrzení, že vozidlo neřídil a že ho řídila jeho přítelkyně. Obviněný se uvedenými námitkami snažil zpochybnit to, že zjištění, podle něhož vozidlo řídil on, soudy založily na výpovědích svědků, kteří jako policisté při výkonu služby vozidlo zastavili a kontrolovali, zjišťovali přitom totožnost řidiče, potvrdili, že řidičem byl obviněný a že na místě spolujezdce seděla žena. Obviněný soudům vytýkal, že skutkový stav zjistily na podkladě svědeckých výpovědí policistů, a označil tyto výpovědi za nevěrohodné. Zároveň namítal neúplnost dokazování, protože soudy nevyhověly jeho návrhu a nevyslechly svědkyni, která ve vozidle s obviněným byla a podle jeho tvrzení řídila. O tom, že jde o námitky mimo rámec zákonného dovolacího důvodu, nakonec svědčí samotná formulace, v níž obviněný výslovně vytýkal porušení ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu, porušení zásady prezumpce neviny (§2 odst. 2 tr. ř.) a porušení práva na obhajobu (zejména §2 odst. 13 tr. ř.), to znamená porušení p r o c e s n í c h ustanovení, ačkoli dovolací důvod spočívá na porušení h m o t n é h o práva.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř, avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení postupem podle §265i odst. 3, 4 tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. listopadu 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec