ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.1537.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 1537/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. prosince 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného S. T., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 2005, sp. zn. 6 To 74/2005, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 5 T 106/2003, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. srpna 2004, č. j. 5 T 106/2003-518, byl obviněný S. T. uznán vinným pokusem trestného činu pojistného podvodu podle §8 odst. 1 k §250a odst. 1, odst. 4 písm. b) tr. zák. na tom skutkovém základě, že dne 12. 5. 1999 u Č. p. , a. s., v P., K., při uplatnění nároku na náhradu škody způsobené v důsledku pojistné události – dopravní nehody, ke které mělo dojít dne 10. 5. 1999 kolem 01:15 hodin na silnici III. třídy číslo mezi obcemi D. Č. S. a N. V. tak, že vozidlo obviněného tov. zn. Mercedes C 280, v důsledku řádného nezajištění samovolně sjelo ze silnice a několikrát se převrátilo, uvedl nepravdivé údaje o průběhu nehodového děje a rozsahu poškození na uvedeném vozidle, přičemž Č. p. , a. s., by v případě poskytnutí plnění bylo vyplaceno pojistné v celkové výši nejméně 524.290,- Kč. Za to byl odsouzen podle §250a odst. 4 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 roků. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Č. p. , a. s., P., S., odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. dubna 2005, č. j. 6 To 74/2005-563, odvolání obviněného proti tomuto rozsudku podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti výše citovanému usnesení městského soudu podal obviněný S. T. prostřednictvím obhájce JUDr. L. E. dovolání, které napadá z důvodu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V něm uvádí, že důvody nesprávného právního posouzení skutku spatřuje v tom, že v důsledku nezákonného a nedůvodného zkrácení jeho práva na obhajobu soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, v jejichž důsledku pak nesprávně, po právní stránce z hlediska hmotně právního věc posoudil. Namítá, že jak v přípravném řízení, tak i v řízení před oběma soudy byli slyšeni všichni znalci, s výjimkou znalce Dr. Ing. J. D., který zpracovával znalecký posudek v době, kdy od havárie vozidla uplynula nedlouhá doba a jak vozovka, tak i okolí bylo od doby havárie prakticky nezměněné. Obviněný podezřívá orgány činné v trestním řízení, že tento znalecký posudek vyznívající v jeho prospěch, ze spisu vyňaly před zahájením řízení před soudem prvního stupně, čímž chtěli trestní řízení zmanipulovat. Soudy se nevypořádaly s rozpory ve výpovědích zaměstnanců pojišťovny, ačkoliv tyto byly zjevné. Rovněž soud neopatřil fotodokumentaci pořízenou k pojistné smlouvě s předcházejícím majitelem, podle níž by bylo zjištěno, že jde stále o totéž vozidlo a k jeho záměně nedošlo. Porušení svého práva na obhajobu spatřuje obviněný v tom, že jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudy obou stupňů, nebyly akceptovány důkazní návrhy obviněného, které by potvrdily jeho obhajobu a vyvrátily důkazy předložené obžalobou. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2005, č. j. 6 To 74/2005-563, i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 8. 2004, sp. zn. 5 T 106/2003, a věc vrátil státnímu zástupci k došetření a doplnění důkazů, navrhovaných obhajobou.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný v mimořádném opravném prostředku brojí proti údajně chybnému hodnocení skutkového stavu, případně vznáší výhrady proti samotné šíři soudem realizovaných důkazů (v tomto směru dovolatel prakticky namítá údajně chybný postup podle §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.), což jsou argumenty, které nelze subsumovat pod dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani pod žádný z dalších dovolacích důvodů zakotvených v ustanovení §265b tr. ř. Obviněný S. T. v dovolání prezentoval, že k nesprávnému právnímu posouzení jeho skutku došlo v důsledku údajně nezákonného a nedůvodného zkrácení práva na jeho obhajobu tím, že jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudy obou stupňů, nebyly akceptovány jeho důkazní návrhy, které by podle jeho názoru zcela jistě potvrdily jeho skutkovou verzi a vyvrátily důkazy předložené obžalobou. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství konstatuje, že tyto námitky by mohly mít z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. význam pouze v případě, pokud by byl zjištěn extrémní nesoulad mezi zjištěnými skutkovými okolnostmi a právními závěry učiněnými soudy obou stupňů činnými v předmětné trestní věci a pokud by obviněný takový extrémní nesoulad namítl a odůvodnil, což se nestalo. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného S. T. odmítl podle §265 odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání obviněného S. T. je podle §265a tr. ř. přípustné, že jej podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k části ustanovení §265b tr. ř., a to odstavci prvnímu. Přitom z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Obviněný v dovolání formálně označuje jako důvod skutečnosti uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat, jestliže napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný v dovolání v podstatě opakuje tytéž námitky, které uplatnil již v odvolání, že totiž v důsledku porušení jeho práva na obhajobu, ke kterému mělo dojít tak, že nebylo vyhověno jeho důkazním návrhům, byla učiněna nesprávná skutková zjištění a v jejich důsledku byla věc i nesprávně právně posouzena. S těmito námitkami, včetně námitky vztahující se k neprovedení důkazu znaleckým posudkem Ing. D., se však odvolací soud vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí a s jeho závěry se Nejvyšší soud ztotožňuje.
Obviněný tak fakticky v dovolání, s poukazem na dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., vyjadřuje svůj nesouhlas se zákonností a šíří provedeného dokazování, hodnocením důkazů soudy obou stupňů a z něho vyplývajících závěrů ohledně okolností významných pro posouzení obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu. Takové závěry soudů jsou závěry skutkovými, které teprve tvoří podklad pro hmotně právní posouzení skutku z hlediska naplnění znaků skutkové podstaty v konkrétním případě v úvahu přicházejícího trestného činu. Odvozuje-li obviněný nesprávnost právního posouzení skutku nebo jiného hmotně právního posouzení prvotně od možností jiného skutkového stavu (založeného na odlišném hodnocení důkazů), než k jakému dospěly soudy v dovolání předcházejícím řízení, pak dovolání v tomto rozsahu nespadá pod žádný zákonný dovolací důvod. V žádném z ustanovení §265b odst. 1 totiž trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání tvrzení, že rozhodnutí je založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění.
Ze shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle §265i odst. 3, 4 tr. ř.
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. prosince 2005
Předseda senátu:
JUDr. Juraj Malik