ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.240.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 240/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 22. 2. 2005 o dovolání obviněného P. K. t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 5 To 641/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 6 T 138/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný P. K. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 10. 2004, sp. zn. 5 To 641/2004, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 6 T 138/2004. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině trestným činem ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. S odkazem na ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vytkl nesprávné právní posouzení skutku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek, aby zrušil také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal soudu prvního stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodoval ve druhém stupni a zákon to připouští.
Pokud je přípustnost dovolání podmíněna tím, že soud rozhodoval ve druhém stupni, znamená to, že dovolání je koncipováno jako mimořádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu druhého stupně v rozsahu, v němž soud druhého stupně měl přezkumnou pravomoc ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně. Z toho à contrario vyplývá, že pokud ve vztahu k určité části rozhodnutí soudu prvního stupně nebyla v důsledku rozsahu podaného řádného opravného prostředku dána přezkumná pravomoc soudu druhého stupně, nelze se dovoláním domáhat toho, aby Nejvyšší soud přezkoumal tuto část rozhodnutí, neboť by tím šlo ve skutečnosti o přezkum rozhodnutí soudu prvního stupně.
V posuzovaném případě obviněný odvoláním podaným proti rozsudku Okresního soudu v Karviné napadl výslovně jen výrok o trestu a domáhal se toho, aby odvolací soud zrušil výrok o trestu a uložil mu mírnější trest. Z podnětu takto podaného odvolání Krajský soud v Ostravě přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Karviné jen pokud jde o výrok o trestu a řízení, které této části rozsudku předcházelo, a rozhodl pouze o trestu. Jiné výroky Krajský soud v Ostravě nepřezkoumával, zejména ne výrok o vině. Obviněný v odvolání uplatnil námitky, které se vztahovaly výlučně jen k otázce přiměřenosti trestu a které z hlediska svého věcného obsahu neměly žádný vztah k výroku o vině. Přezkumná pravomoc Krajského soudu v Ostravě se tedy týkala jen výroku o trestu.
Za tohoto stavu není přípustné, aby se obviněný dovoláním domáhal přezkumu výroku o vině. Přezkum tohoto výroku by totiž nebyl přezkumem rozsudku Krajského soudu v Ostravě jako soudu druhého stupně, ale znamenal by přezkum rozsudku Okresního soudu v Karviné jako soudu prvního stupně. To však je v rozporu s ustanovením §265a odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Právní názor vyslovený v tomto usnesení Nejvyššího soudu je v souladu s rozhodnutím publikovaným pod č. 20/2004 Sb. rozh. tr. a také s usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2003, sp. zn. I. ÚS 660/02.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. února 2005
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec