ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.846.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 846/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 7. 2005 o dovolání obviněného R. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. 8 To 29/2005, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 234/2004 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2005, sp. zn. 8 To 29/2005, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 3 T 234/2004. Výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, napadl v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Brně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Svědčí o tom zákonná dikce „... nebo jiném nesprávném hmotně právním ...“. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je podřazení skutkového stavu, který zjistil soud, pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. Dovoláním je možné vytýkat, že skutek zjištěný soudem nenaplňuje zákonné znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným, ale není možné vytýkat, že soud zjistil skutek nesprávně, že hodnotil důkazy vadně apod. Jinak řečeno, v dovolání lze namítat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu, který zjistil soud, avšak nelze namítat s k u t k o v é vady s cílem dosáhnout primárně změny či dokonce zvratu skutkových zjištění soudu, nahrazení skutkových zjištění soudu jinou verzí skutkového stavu a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení.
V posuzovaném případě byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Městského soudu v Brně, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil i Krajský soud v Brně, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 23. 1. 2004 kolem 05:15 hodin v internetové kavárně hotelu A. v B., Č., navázal hovor s M. Ž., která tam pracovala, požadoval po ní půjčení peněz, což odmítla, proto vstoupil za bar, kde M. Ž. uchopil za ruku, přitlačil ji ke skleněné výplni chladicího boxu, požadoval vydání peněz pod pohrůžkou, že ji zabije, napřáhl na ni ruku se zaťatou pěstí a tím dosáhl toho, že mu M. Ž. ze zásuvky vydala hotovost ve výši asi 7.800,- Kč.
Obviněný v dovolání nenamítal nic v tom směru, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky trestného činu loupeže. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání na námitkách, jimiž zpochybňoval správnost zjištění, že poškozenou uchopil za ruku, přitlačil k chladicímu boxu, vyhrožoval zabitím a hrozil napřaženou rukou se zaťatou pěstí. V tomto ohledu obviněný soudům vytýkal, že tato zjištění opřely o svědeckou výpověď poškozené M. Ž., kterou označil za nevěrohodnou. Obviněný se snažil prosadit svou vlastní verzi skutkového stavu, podle které mu poškozená vydala peníze dobrovolně jako půjčku oproti slibu, že jí peníze vrátí. Obviněný připustil, že se tím mohl dopustit trestného činu podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., avšak znovu je nutné zdůraznit, že tuto kvalifikaci nevztahoval ke skutkovému stavu, který zjistily soudy, ale ke své vlastní verzi skutkového stavu. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu, neboť podstatou dovolání učinil s k u t k o v é námitky.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3, 4 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. července 2005
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu