ECLI:CZ:NS:2005:7.TDO.956.2005.1
sp. zn. 7 Tdo 956/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 4. srpna 2005 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. B., které podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 5 To 605/2004, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 44 T 19/2004, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 5 To 605/2004, byl z podnětu odvolání obvodního státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. 9. 2004, sp. zn. 44 T 19/2004, ve výrocích o vině pod body 7. a 8. týkajících se mj. obviněného M. B. a ve výroku o trestu uloženému M. B. a dalším spoluobviněným.
Podle §259 odst. 3 tr. ř. pak odvolací soud nově rozhodl tak, že uznal M. B. vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 3 písm. a), b) tr. zák. a podle §247 odst. 3 tr. zák. mu uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, se zařazením pro jeho výkon podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Odvolací soud nově rozhodl také ohledně dalších spoluobviněných.
M. B. se uvedeného trestného činu dopustil tím, že:
- obžalovaní M. B. a M. J., spolu s již odsouzenými K. K. a R. Š., když v blíže nezjištěné době v březnu 2003 přijal M. B. objednávku od zájemce M. V., na dodávku hutního materiálu, o níž informoval M.a J., který dne 31. 3. 2003 ve skladu do služebního vozidla, přistaveného K. K., naložil dva balíky trapézových plechů v celkové hodnotě 345.246,- Kč, které následujícího dne 1. 4. 2003 K. K. a R. Š. vyvezli z areálu služebním vozidlem, u benzínové čerpací stanice u Č. B. se k nim připojil M. B. a společně materiál dovezli zájemci M. V: do Č. B., ul. F. M., kde M. B. vyinkasoval předem dohodnutou částku 90.000,- Kč, kterou si mezi sebou následně rozdělili, a tímto jednáním způsobili společnosti F., a. s., se sídlem v P., ul. H., škodu ve výši 345.246,- Kč,
- M. B., A. B. a T. M. spolu s odsouzeným K. K., když v blíže nezjištěné době v polovině února 2003 přijal M. B. objednávku od zájemce M. V., na dodávku hutního materiálu, na základě předchozí dohody materiál ve skladu připravil A. B., který o odvoz požádal nejprve T. M., jenž však odmítl, a odkázal jej na K. K., který přistavil služební vozidlo do skladu, kde do vozidla A. B. naložil jeden balík trapézových plechů v hodnotě 172.623,- Kč, který následně vyvezl K. K. služebním vozidlem z areálu, u benzínové čerpací stanice se k němu připojil M. B. a společně materiál dovezli zájemci M. V: do Č. B., ul. F. M., kde M. B. vyinkasoval předem dohodnutou částku 45.000,- Kč, kterou si mezi sebou následně všichni rozdělili, přičemž část zisku ve výši 12.500,- Kč vyinkasoval i T. M., a tímto jednáním způsobili společnosti F., a. s., se sídlem v P., ul. H., škodu ve výši 172.623,- Kč.
Odvolací soud tak rozhodl na stejném skutkovém základě jako již soud I. stupně ve zrušeném rozsudku, který ale na rozdíl od obžaloby kvalifikoval jednání M. B. pouze jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., tj. ne také podle §247 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák., když neshledal naplnění znaků organizované skupiny. Soudem I. stupně byl rovněž M. B. uložen trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců, ale jeho výkon byl podmíněně odložen podle §60a odst. 1, §58 odst. 1 tr. zák. na zkušební dobu 5 let, za současného vyslovení dohledu nad obviněným.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal M. B. řádně a včas dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že podle jeho názoru naplnil skutkovou podstatu trestného činu podle §247 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a nikoliv též jako člen organizované skupiny /odst. 3 písm. a) §247 tr. zák./. Namítá, že zákonodárce měl v případě organizované skupiny na mysli sdružení více osob, v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení a jehož činnost se proto vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu a tím i jeho nebezpečnost pro společnost. Jeho úloha v tzv. organizované skupině, že tedy spočívala toliko v tom, že mu jeden ze spolupachatelů zavolal, zda nezná někoho, kdo by měl zájem zakoupit hutní materiál, on na základě toho zájemce zkontaktoval a pak spolupachatelům ukázal cestu k zájemci, protože tito nevěděli jak se k zájemci dostat. Jeho účast tedy spočívala pouze v kontaktu se zájemcem a v ukázání směru jízdy a místa, kde se má náklad vyložit. Rozhodně přitom nevěděl, že šlo o rozkrádání ve velkém ale jednalo se pouze o dvě nahodilé nabídky, kdy zprostředkoval zájemce. K naplnění znaku organizované skupiny tedy podle jeho názoru schází zejména plánovitost a koordinovanost akcí a také znalost toho, že takovéto možnosti v podniku jsou. Navrhl proto, aby byl rozsudek Městského soudu v Praze zrušen a podle §265l odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal. Současně podle §282 odst. 3 tr. ř. per analogiam požádal o odklad výkonu uloženého trestu odnětí svobody.
Protože námitka obviněného týkající se nenaplnění formálních znaků okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §247 odst. 3 písm. a) tr. zák. je námitkou proti hmotně právnímu posouzení skutku ve smyslu uplatněného důvodu dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a jako taková zakládá přezkumnou povinnost dovolacího soudu, Nejvyšší soud se touto námitkou zabýval a dospěl k závěru, že je zjevně neopodstatněná.
Lze se ztotožnit s obviněným, pokud v dovolání uvádí, že organizovanou skupinou se rozumí sdružení více osob v němž je provedena určitá dělba úkolů mezi jednotlivé členy sdružení a jehož činnost se v důsledku toho vyznačuje plánovitostí a koordinovaností, což zvyšuje pravděpodobnost úspěšného provedení trestného činu. Nelze však souhlasit s názorem obviněného, že v daném případě nejednal jako člen organizované skupiny, a to pro nedostatek plánovitosti a koordinovanosti.
Předně je nutno uvést, že obviněný v rozporu se skutkovým zjištěním učiněným již soudem I. stupně, z něhož vycházel i soud odvolací, záměrně zužuje svůj podíl na jednání celé skupiny spolupachatelů tak, že sám pouze zkontaktoval zájemce o koupi hutního materiálu a spoluobviněným ukázal směr jízdy a místo, kde se má náklad vyložit. Ze skutkových zjištění ale vyplývá, že podíl M. B. na trestné činnosti všech čtyř spolupachatelů byl v daném případ daleko větší a ve své podstatě nejvýznamnější z hlediska dosažení účelu jejich protiprávního jednání. Cílem obviněných bylo získat finanční prostředky na úkor poškozené obchodní společnosti, a to odcizením a následným prodejem předmětného hutního materiálu. K tomuto cíli jednání M. B. přispělo nejvíc, protože to byl právě on, kdo zajistil osobu, která odkoupí odcizený materiál, s touto osobou dohodl finanční podmínky a místo, kde má být odcizený materiál dovezen, přičemž sám také od této osoby vyinkasoval peníze, které si následně mezi sebou rozdělili. M. B. přitom věděl, že hutní materiál bude odcizen a vyvezen z areálu obchodní společnosti ve spolupráci spoluobviněných skladníků a řidičů firmy, kteří společně s ním jednali po vzájemné dohodě. Po zajištění odběru materiálu a dohodě o jeho ceně provedené s odběratelem M. B. tak další spoluobvinění na základě toho zajistili nekotrolované vyvezení materiálu z areálu poškozené obchodní společnosti, o čemž informovali M. B., který následně zajistil dovezení a složení materiálu na určeném místě a vyinkasoval za něj předem dohodnutou částku. M. B. tak se spoluobviněnými předem naplánoval způsob provedení činu, každý z obviněných plnil určitý úkol, jejich činnost na sebe navazovala a byla vzájemně koordinována.
Z uvedeného je zřejmé, že v jednání M. B. jde o typický případ spáchání trestného činu jako člen organizované skupiny ve smyslu §247 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. /též §34 písm. g) tr. zák./. Takováto skupina totiž nemusí mít trvalejší charakter a lze takto spáchat i ojedinělý, jednorázový trestný čin. Nevyžaduje se ani výslovné přistoupení ke skupině ale postačí, že se pachatel do skupiny fakticky včlení a aktivně se podílí na její činnosti, jak to bylo i v případě jednání M. B. Vzhledem k uvedenému je proto bez významu tvrzení obviněného, že nešlo o stejného skladníka, ale pouze o stejného řidiče a nevěděl o tom, že šlo o rozkrádání ve velkém.
Odvolací soud proto správně, na rozdíl od soudu I. stupně, dospěl k závěru, že M. B. se trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 tr. zák. dopustil také jako člen organizované skupiny podle odst. 3 písm. a) tohoto zákonného ustanovení. Své rozhodnutí ohledně tohoto hmotně právního posouzení skutku odvolací soud také řádně odůvodnil. Nejvyšší soud proto dovolání M. B. odmítl podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud nerozhodoval o odkladu výkonu rozhodnutí, protože pro takové rozhodnutí neshledal důvody.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. srpna 2005
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš