Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2005, sp. zn. 8 Tdo 1465/2005 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2005:8.TDO.1465.2005.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2005:8.TDO.1465.2005.1
sp. zn. 8 Tdo 1465/2005 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. listopadu 2005 o dovolání obviněného M. O. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 3 To 665/2004, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 2 T 98/2002, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. O. odmítá . Odůvodnění: Obviněný M. O. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. 3 To 665/2004, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 5. 2004, sp. zn. 2 T 98/2002. Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle §247 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na deset měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na osmnáct měsíců. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené J. P. částku 80.423,- Kč. Tímtéž rozsudkem byl podle §226 písm. e) tr. ř. z důvodu §214 tr. zák. zproštěn obžaloby pro skutky právně kvalifikované jako dva trestné činy zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 1, 3 tr. zák. Podle zjištění soudu prvního stupně se obviněný trestného činu krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. dopustil tím, že v přesně nezjištěné době měsíce října 2000 v místě svého trvalého bydliště v O. – H. na ul. D. M. v bytě si přisvojil nábytek, elektrospotřebiče, nádobí, sklenice a další bytové a kuchyňské potřeby a věci osobní potřeby majitelky J. P., která předmětné věci do bytu obviněného nastěhovala dne 12. 9. 1999, přičemž přes četné výzvy a písemné urgence poškozené odmítl věci vydat, a způsobil jí tak škodu v celkové výši 80.423,- Kč. Obviněný podal dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že soudy nevzaly v úvahu některé z jím navrhovaných důkazů, především pak nevyslechly svědky, kteří mohli prokázat, že poškozená se nastěhovala do kompletně vybaveného bytu a fakticky nebylo možné, aby sem nastěhovala věci uvedené v rozsudku soudu prvního stupně. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě i rozsudek Okresního soudu v Ostravě zrušil a aby Okresnímu soudu v Ostravě přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání obviněného není způsobilé k věcnému přezkoumání nejen z hlediska uplatněného, ale ani žádného jiného ze zákonných důvodů dovolání podle §265b odst. 1 tr. ř. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění nelze zahrnout do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř., proto je též dovolací soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, event. soudu odvolacího, a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. V mezích uplatněného dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti rozsahu dokazování, proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Ostravě a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Ostravě. V podstatě vytkl, že soudy neprovedly ty důkazy a nevyslechly ty svědky, kteří měli potvrdit, že poškozená se nastěhovala do zařízeného bytu a fakticky bylo vyloučeno, aby sem nastěhovala nábytek, elektrospotřebiče a další věci. Obviněný tak opakoval obhajobu, jíž se zabývaly soudy obou stupňů a neuvěřily jí. Ty naopak zjistily, že poškozená předmětné věci, které vlastnila výlučně ona, do bytu obviněného nastěhovala a obviněný jí je po skončení společného soužití odmítl vydat. V této souvislosti je na místě dodat, že z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů vyplývá přesvědčivý vztah mezi učiněnými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné (viz strany 4, 5 rozsudku soudu prvního stupně, strana 3 napadeného usnesení odvolacího soudu) a právními závěry na straně druhé. Se zřetelem na povahu dovolatelem vytýkaných vad je evidentní, že ačkoli obviněný v dovolání formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., fakticky uplatnil námitky skutkové, jejichž prostřednictvím se primárně domáhal změny skutkových zjištění ve svůj prospěch, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se trestného činu krádeže nedopustil. Vůči právnímu posouzení skutků, jak byly zjištěny soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Jím vytýkané vady měly výlučně povahu vad skutkových, event. procesně právních, nikoli hmotně právních. Námitky skutkové však nezakládají žádný z důvodů dovolání podle §265b tr. ř., a proto ve vztahu k nim neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.). Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než jaký činí dovolání přípustným ustanovení §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo. Rozhodl tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. listopadu 2005 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra Kůrková

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/30/2005
Spisová značka:8 Tdo 1465/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2005:8.TDO.1465.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-21