ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.31.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 31/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. dubna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. J. , ve V. M. , rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. 503 Hv 161/05i, a to pro (I.) přečin zločinného spolčování podle §278 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky a pro (II.) trestný čin převaděčství podle §104 odst. 1, odst. 3 cizineckého zákona Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvanácti měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Korneuburg, Rakouská republika, ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. 503 Hv 161/05i, jenž nabyl právní moci dne 24. 9. 2005, byl P. J. uznán vinným přečinem zločinného spolčování a trestným činem převaděčství podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Rakouské republiky a odsouzen
k trestu odnětí svobody v délce trvání dvanácti měsíců.
Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že:
(I.) se v prvním pololetí roku 2005 podílel v P. na zločinném spolčení, s úmyslem vykonávat trestnou činnost ve smyslu §104 odst. 1, 3 cizineckého zákona Rakouské republiky (převaděčství) a jako člen tohoto spolčení opakovaně provádět uvedenou trestnou činnost na území Rakouské republiky,
(II.) organizovaně, s vědomou a úmyslnou součinností s obzvláště hledanými spolupachateli, napomáhal protiprávnímu vstupu cizinců na území členského státu Evropské unie, konkrétně do Rakouské republiky, tím, že v období dubna nebo května 2005, jako řidič motorového vozidla naváděl 20 km na území Rakouské republiky jednoho ze spolupachatelů, který ve svém voze vezl nezjistitelný počet cizinců a dne 29. 8. 2005 vzal do svého osobního vozu O. C. , čtyři cizince pocházející z B. (konkrétně A. J. , I. N. , G. U. a L. A. ), které odvezl z P. do M. , kde je předal pěšímu převaděči a poté co jmenovaní obešli hraniční kontrolu a u hraničního kamene okr. M. , překročili státní hranici a dostali se na území Rakouské republiky, je v obci D. opětovně naložil do svého vozu, a to s úmyslem získat pro sebe nebo jiného z této činnosti nemalý majetkový prospěch.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 20. 3. 2006, pod sp. zn. 191/2006–MO–M/3, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 27. 3. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. J. se pro finanční prospěch podílel nejen na fungování a činnosti zločinného spolčení ale rovněž na ilegálním převodu cizinců přes státní hranici tímto spolčením prováděným, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu a za takových okolností (uvedeného jednání se dopustil vícero útoky a organizovaně), že je možno jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch