ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.46.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 46/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání dne 24. dubna 2006 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. B., rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francie, ze dne 7. března 2005, sp. zn. M 480/05, a to pro pomoc k trestnému činu nezákonného vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle čl. 21 odst. 1, al. 1, 2 nařízení č. 45-2658 ze dne 2. 11. 1945, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a zákazu pobytu na území Francie v trvání 5 (pěti) let.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Soudu velké instance v Sarreguemines, Francie, jenž nabyl právní moci dne 8. 5. 2005, byl R. B. uznán vinným pomocí k trestnému činu nezákonného vstupu, pohybu nebo pobytu cizince ve Francii podle čl. 21 odst. 1, al. 1, 2 nařízení č. 45-2658 ze dne 2. 11. 1945. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že dne 6. 3. 2005 v S.-A. usnadnil nezákonný vstup, pohyb nebo pobyt na území Francie patnácti čínským státním příslušníkům tak, že je převážel ve vozidle vybaveném k tomuto účelu ze zahraničí do Francie.
Za tuto trestnou činnost mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a zákaz pobytu na území Francie na dobu pěti let.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. B. se dopustil trestné činnosti, která je v posledním období velice rozšířená a jež se dotýká i zájmů České republiky. Nelze přehlédnout, že nelegálním způsobem převážel větší počet cizích státních příslušníků, a to ve vozidle k tomuto účelu speciálně přizpůsobeném. Pokud jde o druh trestu, byl mu mimo jiné uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík