ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.47.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 47/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. dubna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky P. P. , v L. , rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2003, sp. zn. 1 Ls 142 Js 26273/03, a to pro trestný čin výdělečného a ve skupině páchaného nezákonného převádění cizinců podle §92b II, §92a I č. 1, č. 2, č. 6, §3 I věta první, §58 I č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo a §25 II, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou let a jednoho měsíce.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 10. 9. 2003, sp. zn. 1 Ls 142 Js 26273/03, který nabyl právní moci dne 10. 9. 2003, byl P. P. uznán vinným trestným činem výdělečného a ve skupině páchaného nezákonného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání dvou a jednoho měsíce.
Uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění soudu tím, že jako člen převaděčské organizace a s cílem obstarat si trestnou činností trvalý zdroj příjmů,
1. dne 15. 3. 2003 společně se zvlášť stíhaným M. K. a na objednávku zvlášť stíhaného V. V. T. , pěšky převedl přes česko–německou hranici v oblasti R. skupinu šesti čínských státních příslušníků, které po přechodu státní hranice předal neznámému českému státnímu příslušníkovi k dopravě do T. , přičemž za tento čin obdržel od prostředníka Z. N. odměnu ve výši 300 EUR, z níž dal zvlášť stíhanému M. K. částku 20 EUR,
2. dne 27. 3. 2003 společně se zvlášť stíhaným M. K. a na objednávku Z. N. , kterého pověřil zvlášť stíhaný V. V. T. , převedl kolem 1:15 hod. pěšky přes česko–německou státní hranici, v oblasti nemocnice v S. , skupinu čtyř vietnamských státních příslušníků, kteří byli na území Spolkové republiky Německo převzati na neznámém místě do převaděčského vozidla zn. VW Golf II s budyšínskou r. z. a přepraveni na neznámé místo, přičemž za tento čin obdržel od prostředníka Z. N. odměnu ve výši 200 EUR, z níž dal zvlášť stíhanému M. K. částku 40 EUR,
3. dne 5. 4. 2003 kolem 22:00 hod., společně se zvlášť stíhaným M. K. a na objednávku Z. N. , kterého opět pověřil zvlášť stíhaný V. V. T. , převzal v restauraci „Z. s. “ v obci H. P. skupinu šesti cizinců neznámé státní příslušnosti, kterou u bývalé restaurace „S. F. “, poblíž obce R. , převedl přes česko–německou státní hranici na území Spolkové republiky Německo, kde je na neznámém místě předal neznámému českému státnímu příslušníkovi k další přepravě vozem zn. O. F. do vnitrozemí, přičemž za tento čin obdržel od prostředníka Z. N. odměnu ve výši 300 EUR, kterou si rozdělil se zvlášť stíhaným M. K.
4. dne 13. 4. 2003 společně se zvlášť stíhaným M. K. a na objednávku Z. N. , kterého opět pověřil zvlášť stíhaný V. V. T. , vedl skupinu sedmi srí lanských státních příslušníků v oblasti obce S. k česko–německé státní hranici, kde se od skupiny odpojil a zamýšlený převod byl dokončen zvlášť stíhaným M. K., přičemž odsouzený obdržel odměnu ve výši 400 EUR, určenou pro řidiče převaděčského vozu, s tím aby mu ji předal. Tuto částku si však ponechal.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 5. 4. 2006, pod sp. zn. 983/2005–MO–M/7, podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 7. 4. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený P. P. se pro finanční prospěch podílel na organizovaném nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Odsouzený přitom jednal v takovém rozsahu (podílel se ve čtyřech případech na nelegálním převodu celkem dvaceti tří cizinců), že je možno tuto činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. dubna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch