ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.53.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 53/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. května 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státní občanky České republiky J. R., roz. B., rozsudkem Soudu velké instance v Marseille, Francouzská republika, ze dne 6. září 2005, sp. zn. 5717/05, a to pro trestný čin kuplířství podle čl. 225–5 odst. 2, odst. 1 2°, čl. 225–7 odst. 2, odst. 1 9° a čl. 225-5 trestního zákoníku Francouzské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Soudu velké instance v Marseille, Francouzská republika, byla J. R. uznána vinnou trestným činem kuplířství podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Francouzské republiky a odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání třiceti měsíců a k trestu vyhoštění z území F. na dobu neurčitou.
Shora uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila v podstatě tím, že během srpna a září 2004, a to až do 23. 9. 2004, v M., F., společně s dalšími osobami se dělila o zisky z prostituce provozované R. D. a M. Č., přičemž jim též pomáhala při této činnosti.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzským soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 3 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je státní občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin kuplířství podle §204 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená J. R. se pro finanční prospěch dopustila závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami, trestnou činnost páchala po dobu téměř dvou měsíců a vůči dvěma poškozeným. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již citelný trest odnětí svobody, spojený navíc s trestem vyhoštění na dobu neurčitou. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. května 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík