ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.94.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 94/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky R. P., rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 1 Ds 142 Js 51537/01, a to pro trestný čin nelegálního převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1 a č. 2, odst. 3, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6, §3 odst. 1 věta 1, §58 odst. 1 č. 1 cizineckého zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Pirně, který nabyl právní moci dne 21. 2. 2002, byl R. P. uznán vinným trestným činem nelegálního převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho roku.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil odsouzený tím, že:
1. dne 16. nebo 17. 8. 2001 v nezjištěné době převzal se společně stíhaným M. P. do osobního automobilu tov. zn. Ford Escort XR 3i, pravděpodobně u nemocnice ve městě S., S. r. N., nejméně tři čínské státní příslušníky spolu s malým dítětem, kteří předtím vstoupili přes č. n. státní hranici v oblasti města S. na území S. r. N., aby je přepravil dále do vnitrozemí, a to směrem na L., přičemž mu byla vietnamskými objednateli za uvedené přislíbena odměna ve výši 12 000 Kč, avšak ve skutečnosti obdržel částku ve výši 5 000 Kč, částku 100 DEM určenou pro vstup na území S. r. N. a částku 2 000 Kč určenou na pohonné hmoty,
2. dne 19. 9. 2001 převzal spolu se zvlášť stíhanou K. R. kolem 05:00 hod. do osobního automobilu tov. zn. Ford Escort XR 3i, v obvodu obce L. čtyři čínské státní příslušníky, kteří předtím vstoupili přes č. n. státní hranici v oblasti města S. na území S. r. N., aby je přepravil dále do vnitrozemí, a to směrem na K., přičemž mu byla objednateli přislíbena odměna ve výši 22 000 Kč.
Popsané činnosti se přitom odsouzený dopustil s vědomím, že přepravovaní cizí státní příslušníci nemají příslušná povolení ke vstupu, popř. k pobytu na území S. r. N., a že je proto jeho jednání ve S. r. N. trestné.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 31. 7. 2006, pod sp. zn. 787/2006–MO–M/5, podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu České republiky dne 3. 8. 2006.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž se odsouzení týká skutků, jenž vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený R. P. se pro finanční prospěch podílel na nelegálním převodu cizinců přes státní hranici, což je poměrně nebezpečná trestná činnost, poškozující zájmy České republiky. Jednal přitom v takovém rozsahu (ve dvou případech se podílel na převodu celkem osmi cizinců), že lze jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2006
Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch