ECLI:CZ:NS:2006:11.TCU.95.2006.1
sp. zn. 11 Tcu 95/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. srpna 2006 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. S., rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. 7 Ls 292 Js 12083/04, a to pro trestný čin výdělečného nezákonného a ve skupině prováděného převádění cizinců podle §92b odst. 1 č. 1 a 2, §92 odst. 1 č. 1 a 6 cizineckého zákona, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 5 (pěti) měsíců.
Odůvodnění:
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Hofu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 19. 1. 2005, byl J. S. uznán vinným trestným činem výdělečného nezákonného a ve skupině prováděného převádění cizinců podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 5 (pěti) měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti v podstatě tak, že
- se v blíže nezjištěnou dobu koncem srpna roku 2003, v prostoru č.-n. hraničního přechodu v S., podílel na převedení skupiny nejméně dvaceti státních příslušníků Čínské lidové republiky na území S. r. N., a dál do S. tak, že je převezl na ložné plošině návěsové soupravy, a to za slíbenou finanční odměnu ve výši 3 000,- Kč za jednu převedenou osobu,
- se v blíže nezjištěnou dobu koncem září roku 2003, v prostoru č.-n. hraničního přechodu v S., podílel na převedení skupiny nejméně patnácti státních příslušníků Čínské lidové republiky na území S. r. N., a dál do F. n. M. tak, že je převezl na ložné plošině návěsové soupravy, a to za slíbenou finanční odměnu ve výši 3 000 Kč za jednu převedenou osobu,
- se dne 2. 8. 2004 mezi 2,30 a 3,00 hod., v prostoru č.-n. hraničního přechodu W., podílel na převedení skupiny asi dvaceti státních příslušníků Čínské lidové republiky na území S. r. N., a dál do blízkosti C. tak, že jejich převedení organizoval a dále se jej zúčastnil jako záložní řidič, a to za slíbenou finanční odměnu ve výši 8 000 Kč za jednu převedenou osobu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen „zákon“), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, účinných v době spáchání činu (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. S. se stejné trestné činnosti v minulosti dopustil i na území České republiky (ve věci Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 6 T 106/2003). Jeho nynější trestná činnost spočívala v tom, že se pro finanční prospěch opakovaně podílel na ilegálním převodu většího počtu cizinců přes státní hranici, což je trestná činnost výrazně poškozující i zájmy České republiky. Odsouzený jednal v takovém rozsahu, že lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu §4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. srpna 2006
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík