ECLI:CZ:NS:2006:11.TVO.26.2006.1
sp. zn. 11 Tvo 26/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. prosince 2006 stížnost obviněného I. B. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2006, sp. zn. 4 To 67/2006, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného I. B. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. 1 T 6/2001, byl obviněný I. B. uznán vinným pokusem trestného činu podvodu podle §8 odst. 1 tr. zák. k §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let a nad obviněným byl vysloven dohled, a dále k peněžitému trestu. Současně došlo ke zrušení výroku o trestu ohledně obviněného z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 7 To 247/2005, jakož i všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný I. B. odvolání, v němž mimo jiné vznesl námitku podjatosti vůči senátu Vrchního soudu v Praze s tím, že námitku neopírá o žádný zákonem předpokládaný důvod, avšak postup odvolacího senátu, který v minulosti v jeho věci již několikrát rozhodoval, ve vztahu k jeho vině je natolik neobvyklý, že je minimálně vhodné, aby jeho odvolání projednal jiný senát. V této souvislosti pak poukazuje na postup odvolacího senátu při projednávání odvolání proti prvostupňovým zprošťujícím rozsudkům v jeho věci.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2006, sp. zn. 4 To 67/2006, bylo podle §31 odst. 1 tr. řádu z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že senát Vrchního soudu v Praze ve složení – předsedkyně senátu JUDr. H. K., členka senátu JUDr. L. K. a člen senátu JUDr. R. H., nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů v odvolacím řízení v trestní věci obviněného I. B. vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 1 T 6/2001.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, jež nezdůvodnil ani ve lhůtě, o kterou požádal ke zdůvodnění této stížnosti.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu námitek uplatněných jako důvody podjatosti před Vrchním soudem v Praze a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Podjatost odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. H. K., JUDr. L. K. a JUDr. R. H. spatřuje obviněný v jejich „neobvyklém“ postupu spočívajícím v tom, že v minulosti ve věci nikdy nerozhodli sami, ale po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně tomuto věc vrátili k novému projednání a rozhodnutí. S touto námitkou se zmíněný senát Vrchního soudu v Praze v napadeném rozhodnutí v souladu se zákonem náležitě vypořádal a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně k tomuto nemá co dodat. Protože obviněný jiné důvody podjatosti senátu Vrchního soudu v Praze rozhodujícím o jeho odvolání neuvedl, a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost obviněného shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. prosince 2006
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera