ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1587.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 1587/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. ČR, Územního pracoviště Ch., proti povinnému M. P., srážkami z důchodu, pro částku 18 026,- Kč, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 16 E 1458/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni z 29. 11. 2005, č. j. 11 Co 936/2005-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému usnesení, kterým krajský soud potvrdil usnesení z 26. 4. 2005, č.j. 16 E 1458/2005-6, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí (platebního výměru oprávněné č. 2140200906 z 22. 7. 2002), podal povinný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením z 20. 3. 2006, č.j. 16 E 1458/2005-24, doručeným mu 24. 3. téhož roku, vyzval, aby si ve lhůtě 14 dnů od doručení zvolil zástupcem advokáta, jenž bude muset dovolání doplnit o náležitosti vyžadované ustanovením §42 odst. 4 a §241a o.s.ř., a zároveň ho poučil, že nezvolí-li si advokáta ve stanovené lhůtě, bude dovolací řízení zastaveno, případně – nebude-li dovolání doplněno o zákonem předepsané náležitosti – že je soud odmítne. Dovolatel však vytčené nedostatky neodstranil.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. května 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod poř. č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněné však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měla dle §146 odst. 2 věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. srpna 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu