ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2089.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2089/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Č. P., a. s., členky holdingu Č., zastoupené advokátem, proti povinnému J. T., pro 83.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 10851/2004, o dovolání JUDr. J. P., soudního exekutora, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2005, č.j. 16 Co 174/2005-34, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud podle ustanovení §218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), odmítl odvolání soudního exekutora proti usnesení ze dne 18. 1. 2004, č.j. 25 Nc 10851/2004-22, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl, že se H. – s. s., a. s., neukládá pokuta.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl soudní exekutor dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (za otázku zásadního právního významu považuje „postavení exekutora v řízení zahajovaném na jeho návrh o uložení pořádkové pokuty třetí osobě za neposkytnutí potřebné součinnosti podle ustanovení §34 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, protože usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání, v jejich taxativních výčtech uvedeno není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2002, sp. zn. 26 Cdo 1712/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 10/2002 pod č. 196).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. – oproti očekávání dovolatele – není dovolání přípustné rovněž, jelikož jím napadené usnesení (navíc nemeritorní - k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61, případně usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod č. 88) není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu