ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2120.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 2120/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Okresního soudu v Pardubicích, proti povinnému Mgr. P. S., zastoupenému advokátkou, pro 18.920,- Kč, srážkami ze mzdy, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 36 E 3/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 30. 3. 2006, č.j. 23 Co 127/2006-10, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 16. 1. 2006 č.j. 36 E 3/2006-4, kterým Okresní soud v Pardubicích nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 30. 1. 2002, č.j. Ro 2665/2001-14, k vymožení pohledávky 18.920,- Kč výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného. Předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že platební rozkaz je formálně vykonatelný (předmětný platební rozkaz byl doručen povinnému dne 20. 2. 2002, přičemž převzetí bylo stvrzeno podpisem adresáta).
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včasným dovoláním, jímž zpochybnil závěr o vykonatelnosti exekučního titulu. Dovolatel uvedl, že podkladové rozhodnutí mu nebylo doručeno, neboť se v rozhodné době nezdržoval „z pracovních důvodů“ v místě bydliště, v důsledku čehož nemohl platební rozkaz převzít. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř. přípustné za podmínek uvedených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. Protože ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. použít nelze (usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, nepředcházelo jeho dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí), je namístě zvažovat splnění předpokladů vymezených ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které přípustnost dovolání spojuje se závěrem, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li napadené rozhodnutí právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (srov. §237 odst. 3 ve spojení s §238a odst. 2 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy toliko důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.; nesprávné právní posouzení (zde otázky vykonatelnosti podkladového rozhodnutí) však dovolatel namítá pouze jako důsledek odlišných skutkových závěrů.
Námitka, že se povinný v době doručování podkladového rozhodnutí nezdržoval v místě bydliště, v důsledku čehož jsou – dle dovolatele – zjištění soudů obou stupňů co do posouzení právní otázky formální vykonatelnosti exekučního titulu vadná, je totiž výtkou skutkovou, podřaditelnou důvodům uvedeným v §241a odst. 3 o.s.ř. případně důvodům uvedeným v §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Tato námitka je pro vyslovení přípustnosti dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. bezcenná.
Zbývá dodat, že rozpor rozhodnutí odvolacího soudu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) je vyloučen již proto, že napadené rozhodnutí posuzovalo výlučně otázky práva procesního.
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinný, jehož dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu nemá právo).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. října 2006
JUDr. Pavel Krbek, v. r.
předseda senátu