ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2187.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2187/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Marie Vokřínkové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných a) Ing. I. Č., b) Ing. Z. Š., zastoupených advokátem, proti povinnému Ing. P. H., zastoupenému advokátkou, pro 5.000.000,- Kč s příslušenstvím, postižením jiných majetkových práv, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 45 E 250/2002, o dovolání oprávněných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2004, č.j. 54 Co 238/2004-58, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud změnil usnesení obvodního soudu ze dne 3. 6. 2002, č.j. 45 E 250/2002-4 (jímž obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí) tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl (první odstavec výroku), a uložil oprávněným zaplatit povinnému na nákladech řízení před soudy obou stupňů 53.400,- Kč (druhý odstavec výroku).
Proti usnesení odvolacího soudu podali oprávnění dovolání, jímž napadli výslovně pouze výrok o nákladech řízení.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními. Přípustnost dovolání nezakládá ani ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř., neboť všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž však usnesení o nákladech řízení není (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003 pod č. 4).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. Povinnému, jenž by měl na jejich náhradu právo, v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva přitom nelze považovat náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jež svým obsahem k výsledku dovolacího řízení nevedlo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. května 2006
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu