ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2347.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2347/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné D. V., zastoupené advokátem, proti povinnému J. S., za účasti manželky H. S., zastoupeným advokátem, pro 98.344,- Kč s příslušenstvím prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. E 65/92, o dovoláních povinného a H. S. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2004, č.j. 20 Co 397/2002-161, takto:
I. Dovolání se odmítají.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 6. 2004, č.j. E 65/92-135, jímž Okresní soud v Rakovníku k označeným nemovitostem (za nejvyšší podání 550.000,- Kč, na něž započetl složenou jistotu 200.000,- Kč) udělil příklep A. T., a vydražiteli stanovil lhůtu k doplacení nejvyššího podání. Předpoklady, které ustanovení §336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), vyžaduje ke změně příklepu, nejsou podle odvolacího soudu dány; zdůraznil, že tvrzené vlastnictví nemovitostí H. S. nemohl soud zohlednit, neboť do zahájení dražby – ač řádně poučena dražební vyhláškou – neprokázala uplatnění práva nepřipouštějícího dražbu (§336b odst. 2 písm. k/, §336i odst. 1 o.s.ř.), a připomenul, že návrh na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodů nevhodnosti prováděného výkonu nebo zániku práva (splnění dluhu) před zahájením dražebního jednání povinný nepodal.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadli povinný a H. S. dovoláními, jejichž přípustnost opřeli o ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., pokládajíce za zásadně významnou otázku, „zda v případě uhrazení dluhu před dražebním jednáním je provedení dražebního jednání v souladu se zákonem za situace, kdy ani jeden z účastníků nepodá návrh na zastavení exekuce.“ Dovolatelé prosazují, že provedení dražby poté, co dluh byl v plné výši uhrazen (poslední splátku povinný zaplatil 29. 1. 2004), odporuje zákonu. Oprávněná zastavení výkonu rozhodnutí po zániku vymáhaného práva před dražebním jednáním dne 9. 6. 2004 nezajistila a povinný, jemuž byla dražební vyhláška doručena náhradním způsobem, nárok na zastavení výkonu rozhodnutí včas neuplatnil. Z uvedených důvodů dovolatelé navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. §336k odst. 3 o.s.ř.), je použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. (pojmově) vyloučeno a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit toliko ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením věci), jímž také dovolatelé – ačkoli nepřiléhavě ohlásili důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. – správnost rozhodnutí odvolacího soudu poměřují.
Otázka, kterou dovolatelé nabídli k přezkumu, shora uvedené znaky nesplňuje; odvolací soud ji vyřešil v souladu s ustálenou soudní praxí.
Řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je rozdělen do několika relativně samostatných fází, v nichž se řeší vymezený okruh otázek, přičemž pravomocné rozhodnutí, jímž je ukončen určitý úsek, je předpokladem pro další pokračování v řízení. V žádné z těchto fází – nařízení výkonu rozhodnutí, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, vydání dražební vyhlášky, prodeji nemovitosti v dražbě a rozvrhu rozdělované podstaty – zákon nepřipouští, aby se soud zabýval tím, zda povinný vymáhanou pohledávku (zcela nebo zčásti) dobrovolně zaplatil. Je tomu tak proto, že zánik práva po vydání exekučního titulu je důvodem zastavení výkonu rozhodnutí (§268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř.), tedy to, že povinný vymáhaný dluh s příslušenstvím dobrovolně uhradil v průběhu řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti, lze zohlednit pouze v řízení o zastavení (nařízeného) výkonu (zahájeného na návrh nebo i bez návrhu, §269 odst. 1 o.s.ř.). Není vyloučeno, aby se po zaplacení dluhu sám oprávněný postaral o ukončení provádění výkonu; musí však podat příslušný návrh (§268 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Jestliže výkon rozhodnutí není zastaven, je provedení dražby v souladu se zákonem, i když byla ve skutečnosti vymáhaná pohledávka uhrazena.
Nejsou-li dovolání přípustná podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je bez jednání (§243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné, příp. dalším účastníkům náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v.r.
předseda senátu