ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2361.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2361/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného F. V., zastoupeného advokátem, proti povinným 1) J. M. a 2) M. M., pro 362.800,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 8 Nc 3469/2004, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 6. 2004, č.j. 5 Co 1288/2004-13, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 6. 4. 2004, č.j. 8 Nc 3469/2004-5, Okresní soud ve Strakonicích nařídil podle svého usnesení z 15. 5. 2000, sp. zn. 6 C 202/2000, k vymožení pohledávky 6.000,- Kč (náhrady nákladů nalézacího řízení) proti prvnímu povinnému exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. E. Č., soudní exekutorku (výrok I., II.); návrh na nařízení exekuce podle téhož titulu k vydobytí pohledávky 362.800,- Kč s 12 % úroky z prodlení od 1. 1. 1996 do zaplacení proti oběma povinným a pohledávky 6.000,- Kč (nákladů nalézacího řízení) proti druhé povinné zamítl (výrok III.). Zamítavý výrok ve vztahu k prvnímu povinnému odůvodnil tím, že podkladové rozhodnutí není exekučním titulem ve smyslu §40 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), neboť nepřiznává právo, nezavazuje k povinnosti a nepostihuje majetek, nýbrž stanoví splatnost pohledávky.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 23. 6. 2004, č.j. 5 Co 1288/2004-13, rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. v zamítavém výroku ve vztahu k prvnímu povinnému (odvolateli), potvrdil. Uzavřel, že podkladové rozhodnutí určuje dobu plnění dluhu (362.800,- Kč s příslušenstvím), aniž by ukládalo povinnost plnit; způsobilým exekučním titulem podle §40 odst. 1 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb. tudíž není.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl první povinný dovoláním, které nesepsal jeho tehdejší zmocněnec (advokát) a jež neobsahovalo údaj o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí napadá.
Podle ustanovení §43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §241a odst. 2, 3 o.s.ř., tj. proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů, samo o sobě nestačí. Dovolací soud je důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.); k vadám řízení uvedeným v §242 odst. 3, větě druhé, o.s.ř. přihlédne – je-li dovolání přípustné – pouze za předpokladu, že dovolání nezůstalo blanketovým, tj. že z něj vyplývá rozsah napadení a důvody dovolání.
Ze spisu vyplývá, že oprávněný byl na základě plné moci z 16. 3. 2004 zastoupen advokátem, jemuž byl stejnopis rozhodnutí odvolacího soudu doručen 12. 10. 2004. Dovoláním z 30. 8. 2004, které – jak již bylo shora uvedeno – vymezení dovolacích důvodů neobsahovalo, napadl rozhodnutí sám oprávněný. Po oznámení výpovědi plné moci Mgr. J. H., jež soud prvního stupně obdržel 23. 12. 2004, si oprávněný zvolil pro dovolací řízení zmocněncem advokáta (plná moc z 6. 4. 2005), který podáním z 8. 4. 2005 (došlým soudu prvního stupně 11. 4. 2005) dovolání oprávněného nahradil. Poslední den lhůty, kdy bylo možno doplnit dovolání o důvody, z jakých se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, však bylo pondělí 13. 12. 2004 (§240 odst. 1, věta první, §57 odst. 2 o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním; vady může dovolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím prekluzivní lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Nejvyšší soud proto vadné dovolání odmítl (§43 odst. 2 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (prvnímu povinnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. května 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu