ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.2966.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 2966/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných nezletilého A) T. F., a nezletilého B) M. F., zastoupených matkou Mgr. M. F., proti povinnému J. F., pro výživné přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 47 E 184/2003, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2004, č.j. 39 Co 97/2004-30, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí, jímž městský soud (posuzováno podle obsahu) potvrdil usnesení obvodního soudu ze dne 10. 6. 2003, č.j. 47 E 184/2003-7 (kterým obvodní soud nařídil výkon rozhodnutí), podal povinný dovolání.
Protože dovolání mělo nedostatky bránící dalšímu pokračování dovolacího řízení a nebylo ani sepsáno advokátem, přičemž ze spisu nevyplývalo, že by povinný byl právnicky vzdělán, soud jej usnesením ze dne 8. 6. 2004, doručeným mu 16. 6. 2004, vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání; zároveň jej poučil, že nevyhoví-li výzvě, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na výzvu soudu reagoval dovolatel žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení; usnesením obvodního soudu ze dne 19. 11. 2004, č.j. 47 E 184/2003-60, ve spojení s usnesením městského soudu ze dne 9. 4. 2005, č.j. 55 Co 97/2005-71, byla však jeho žádost zamítnuta.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), plyne, že dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jenž musí dovolání také sepsat. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Protože podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (k jejímuž splnění je třeba i sepisu dovolání advokátem, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 26 Cdo 1121/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2000 pod č. 64) je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání – kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje – vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle §104 odst. 2 a §243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněným však prokazatelné náklady tohoto řízení, na jejichž náhradu by jinak měli dle §146 odst. 2, věty první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu