ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.877.2006.1
sp. zn. 20 Cdo 877/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. ČR, proti povinnému M. V., prodejem movitých věcí, pro částku 2.000,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Frýdku Místku pod sp. zn. 31 E 869/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31. 5. 2005, č.j. 9 Co 609/2005-77, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozhodnutí (jímž odvolací soud v napadené části, tj. ve výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil usnesení soudu prvního stupně) podal povinný dovolání.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je opožděné.
Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, popřípadě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§240 odst. 1 věta první, odst. 2 věta druhá o.s.ř.). Lhůta k podání dovolání je lhůtou procesní a zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2 věta první o.s.ř.). Ve smyslu ustanovení §57 odst. 2 věty první a druhé o.s.ř. končí běh lhůty k podání dovolání uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce; připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§57 odst. 3 o.s.ř.).
V projednávané věci byl stejnopis písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu doručen povinnému ve čtvrtek 7. 7. 2005. Dovolání povinný odevzdal k doručení Nejvyššímu soudu poště ve Frýdku Místku 14 (viz obálka na č.l. 87) dne 25. 1. 2006 (zásilka R 041806).
Posledním dnem lhůty, v níž mohl povinný dovolání podat u soudu, případně je předat k přepravě orgánu, který má povinnost je doručit, byla středa 7. 9. 2005, dovolání tedy bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v §240 odst. 1, větě první, o.s.ř.
Nejvyšší soud proto dovolání (ostatně – poněvadž napadené rozhodnutí je potvrzující a nemeritorní – stejně nepřípustné) jako opožděné podle §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. odmítl, aniž přitom vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. odůvodněn skutečností, že oprávněné, jež by jinak měla na tuto náhradu právo, náklady podle obsahu spisu nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. května 2006
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu