ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.2620.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 2620/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného ve věci žalobce J. M., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Č. a o. g., s.r.o., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp.zn. 16 C 315/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. dubna 2005, č.j. 16 Co 7/2005-78, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.325,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28.4.2005, č.j. 16 Co 7/2005-78, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8.9.2004, č.j. 16 C 315/2003-50, ve znění usnesení ze dne 12.11.2004, č.j. 16 C 315/2003-62, jímž bylo určeno, že „okamžité zrušení pracovního poměru s žalobcem učiněné listinou žalovaného z 23.9.2003 je neplatné“ a rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 6.300,- Kč k rukám advokáta; zároveň rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení 6.129,- Kč k rukám advokáta. Odvolací soud se po doplnění dokazování ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle kterého porušení pracovní kázně žalobcem, spočívající v tom, že se „od 25.8.2003 přes výzvy zaměstnavatele nedostavuje do zaměstnání“ a že „tyto absence ani po opakovaných urgencích neomluvil“, vytýkané mu žalovaným v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 23.9.2003, nedosáhlo intenzity porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem; zároveň zdůraznil, že na žalovaném bylo možno spravedlivě požadovat, aby pracovní poměr žalobce u žalovaného nadále pokračoval až do 30.9.2003. Vycházel přitom - mimo jiné - ze zjištění, že žalobce byl zaměstnán u žalovaného jako učitel všeobecných předmětů s místem výkonu práce „ F.-M.“, že dopisem ze dne 24.6.2003 mu byla dána výpověď z pracovního poměru z důvodu organizačních změn podle ustanovení §46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, podle níž měl jeho pracovní poměr skončit dnem 30.9.2003, a že dopisem ze dne 23.9.2003 s ním byl okamžitě zrušen pracovní poměr podle ustanovení §53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Při hodnocení intenzity porušení pracovní kázně přihlédl odvolací soud – kromě osoby žalobce a jeho dosavadního postoje k plnění pracovních úkolů, k nimž přihlížel soud prvního stupně - k době a situaci, v níž k porušení pracovní kázně došlo.
V dovolání sepsaném dne 21.7.2005, které bylo odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit soudu, dne 22.7.2005 (na provozovně držitele poštovní licence ve F.- M.), žalovaný uvedl, že „v plném rozsahu napadá rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.4.2005, č.j. 16 Co 7/2005, který mu byl doručen dne 24.5.2005 a kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku, jakožto soudu I. stupně, ze dne 8.9.2004, č.j. 16 C 315/2003, přičemž svůj postoj relevantně odůvodní ve lhůtě 15 dní“.
Podáním sepsaným dne 25.7.2005, které bylo podáno („osobně“) u Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku dne 29.7.2005, žalovaný dovolání doplnil; v doplnění dovolání – ohledně dovolacích důvodů a dovolacího návrhu – mimo jiné uvedl, že jeho dovolání je „v souladu s ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné, neboť napadený rozsudek má po právní stránce zásadní význam“, že je „podává ve lhůtě stanovené ustanovením §240 odst. 1 o.s.ř. a z důvodu uvedeného jak v §241a odst. 2 písm. a), tak v §241a odst. 2 písm. b)“, a navrhl, aby dovolací soud „zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení“.
Žalobce navrhl, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl, neboť rozsudek odvolacího soudu netrpí žádnou vadou schopnou způsobit nesprávné rozhodnutí ve věci samé a spočívá na bezvadném právním posouzení věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalovaného trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§238 a §238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§241a odst. 3 o.s.ř.).
K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. §242 odst. 3 větu první o.s.ř.).
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do uplynutí lhůty určené k podání dovolání v ustanovení §240 o.s.ř. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. §241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení §104 odst. 2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. §241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.
Marným uplynutím lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení §241b odst. 1, §209 a §43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlédnout. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, které bylo uveřejněno pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné pod č. 31 v časopise Soudní judikatura, ročník 2005).
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému (jeho zástupci advokátovi Mgr. P. S.) byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 24.5.2005 (což žalovaný v dovolání výslovně potvrzuje), že žalovaný podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu (sepsané dne 21.7.2005) včas a že již při podání dovolání byla splněna podmínka dovolacího řízení uvedená v ustanovení §241 o.s.ř., neboť žalovaný byl při podání dovolání zastoupen advokátem Mgr. P. S.
Dovolání žalovaného sepsané dne 21.7.2005 však neobsahuje údaj o tom, z jakých důvodů žalovaný rozsudek odvolacího soudu („v plném rozsahu“) napadá; žalovaný v něm uvádí pouze to, že „svůj postoj relevantně odůvodní ve lhůtě 15 dní“, a o dovolacích důvodech se v něm vůbec nezmiňuje. Protože žalovaný v dovolání nevylíčil okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozsudku odvolacího soudu a které by mohly naplnit alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o.s.ř., mohl dovolání o tuto náležitost účinně doplnit jen po dobu trvání lhůty k dovolání, která v projednávané věci uplynula dnem 25.7.2005 (srov. §57 odst. 2 a 3 o.s.ř.). Žalovaný však - jak uvedeno již výše - dovolání proti rozsudku odvolacího soudu doplnil podáním ze dne 25.7.2005, které bylo podáno („osobně“) u Okresního soudu ve Frýdku-Místku až dne 29.7.2005. Protože k opožděně provedenému doplnění dovolání o údaj, z jakých důvodů se rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze přihlédnout, žalovaný tak dovolacímu soudu, který je vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. §242 odst. 3 věta první o.s.ř.), zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat.
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §243c odst. 1 a §43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 1.250,- Kč (srov. §7 písm. c), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. a č. 110/2004 Sb. a č. 617/2004 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb. a č. 68/2003 Sb. a č. 618/2004 Sb.), celkem ve výši 1.325,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalobci tyto náklady nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. srpna 2006
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu