ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.2797.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 2797/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) J. M., a b) R. M., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 20/2003, o dovolání žalobce b) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2005, č. j. 35 Co 244/2005-539, takto:
I. Dovolání žalobce b) se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 10.2.2005, č.j. 27 C 20/2003-493, odmítl podání žalobců Ing. J. M. a R. M. ze dne 15.9.2002 a rozhodl o nákladech řízení. Vycházel ze závěru, že uvedené podání žalobců je „neúplným podáním“, neboť „v něm nejsou náležitě označeni účastníci řízení, není v něm náležitě vylíčen skutkový stav, který by jasně vymezil předmět řízení, a není v něm řádně formulován žalobní návrh“ a že „tyto nedostatky“ nebyly odstraněny ani přes výzvu učiněnou usnesením soudu prvního stupně ze dne 8.12.2004, č.j. 27 C 20/2003-474,.
Proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10.2.2005, č.j. 27 C 20/2003-493, podal žalobce b) odvolání.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 11.5.2005, č.j. 27 C 20/2003-531a, vyzval žalobce b) k „doplnění odvolání“, s tím, že „odvolání neobsahuje odvolací důvod, odvolací návrh, je nesrozumitelné, protože není zřejmé, které skutečnosti odvolatel tvrdí, že je třeba stručně a srozumitelně uvést, v čem spočívá nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá a vylíčit skutečnosti rozhodné pro odvolání“.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 14.6.2005, č.j. 35 Co 244/2005-539, odvolání žalobce b) odmítl a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Vycházel ze závěru, že „vzhledem k tomu, že nedostatky odvolání nebyly odvolatelem odstraněny ani přes řádnou výzvu soudu prvního stupně učiněnou podle §43 odst. 1 o.s.ř., není odvolání způsobilé projednání“.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14.6.2005, č.j. 35 Co 244/2005-539, podal žalobce b) dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst. 1 písm. b) o. s. ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst. 1 věty druhé o. s. ř., ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst. 2 (§336n) a v §338za o. s. ř. (§238 a §238a o. s. ř.).
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o. s. ř., o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o. s. ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o. s. ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o. s. ř. [§239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. [§239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst. 5 o. s. ř., o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o. s. ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst. 1 o. s. ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst. 2 o. s. ř. [§239 odst. 2 písm. b) o. s. ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o. s. ř. [§239 odst. 3 o. s. ř.].
V posuzovaném případě žalobce b) dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně pro vady odvolání (srov. §43 odst. 2, §209 a §211 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř., protože usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.12.2004, sp.zn. 29 Odo 829/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 72, ročník 2005).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce b) směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce b) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. května 2006
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu