ECLI:CZ:NS:2006:21.CDO.2861.2005.1
sp. zn. 21 Cdo 2861/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci zástavních věřitelů a) Š. M., a b) S. M., obou zastoupených advokátem, proti zástavním dlužníkům 1) I. F., a 2) B. F., oběma zastoupeným advokátem, o soudní prodej zástavy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 19 C 96/2003, o dovolání zástavního dlužníka 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2004 č.j. 39 Co 115/2004-71, takto:
I. Dovolání zástavního dlužníka 1) se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Zástavní věřitelé se domáhali, aby byl ve prospěch jejich pohledávky ve výši 52.558,- USD s 12% úrokem z prodlení od 29.6.2002 do zaplacení nařízen soudní prodej zástavy, a to \"bytové jednotky č. 2336/9 s úplným příslušenstvím, která se nachází ve 3. nadzemním podlaží (2.patro) v obytném domě č.p. 2336 v H. P., spoluvlastnického podílu - id. 425/10000 k celku na společných částech obytných domů č.p. 2336 a 2337 vystavěných na parc. č. 786/145 a parc.č. 786/146 a spoluvlastnického podílu - id. 425/10000 k celku na společných pozemcích, a to pozemku č. parc. 786/145 a parc. č. 786/146, zapsaných na listu vlastnictví č. 3375 a č. 2898 pro katastrální území H. P. u Katastrálního úřadu P., se vším, co k této nemovitosti patří\". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že poskytli zástavním dlužníkům \"finanční půjčky\" (sjednali spolu celkem pět smluv o půjčce), a že půjčka ze smlouvy ze dne 15.6.2001 ve výši 2.627.900,- Sk (této částce odpovídá jako ekvivalent obnos 52.558,- USD), jejíž splatnost byla prodloužena do 28.6.2002 a jež byla zajištěna zástavním právem zřízeným zástavní smlouvou ze dne 26.6.2001 k předmětné bytové jednotce ve společném jmění zástavních dlužníků, nebyla dosud přes řadu upomínek vrácena.
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 18.12.2003 č.j. 19 C 96/2003-31 ve znění usnesení ze dne 19.10.2004 č.j. 19 C 96/2003-58 žalobě vyhověl a rozhodl že zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit zástavním věřitelům na náhradě nákladů řízení 75.229,- Kč k rukám advokáta JUDr. M. F. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že zástavní věřitelé poskytli zástavním dlužníkům podle smlouvy o půjčce ze dne 15.6.2001 půjčku ve výši 2.267.900,- Sk, že pohledávka z této půjčky je zajištěna zástavním právem k bytové jednotce ve společném jmění zástavních dlužníků a že tvrzení zástavního dlužníka 1) o vrácení půjčky nebyla prokázána. Protože zástavní věřitelé prokázali pohledávku zajištěnou zástavním právem a doložili, kdo je zástavním dlužníkem a zástavní právo k zástavě, soud podle ustanovení §200z odst. 1 o.s.ř. nařídil prodej zástavy.
K odvolání zástavních dlužníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22.11.2004 č.j. 39 Co 115/2004-71 připustil změnu žaloby, kterou zástavní věřitelé požadovali nařízení prodeje zástavy ve prospěch pohledávky ve výši 2.627.900,- Sk jako \"ekvivalentu\" částky 52.558,- USD, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že \"soudní prodej zástavy se nařizuje k uspokojení pohledávky zástavních věřitelů ve výši 2.627.900,- Kč a že \"výše náhrady nákladů řízení činí 77.229,- Kč\", \"jinak\" usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že zástavní dlužníci jsou povinni zaplatit zástavním věřitelům společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 62.901,- Kč k rukám advokáta JUDr. M. F. Při rozhodování o věci samé odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že zástavní smlouvu ze dne 26.6.2001 uzavřela též zástavní dlužnice 2), že byla prokázána také \"existence zajištěné pohledávky a že byly splněny všechny předpoklady pro nařízení prodeje zástavy podle ustanovení §200y, §200z a §200za.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal zástavní dlužník 1) dovolání. Vytýká odvolacímu soudu, že ve věci rozhodl rozsudkem, ačkoliv měl správně rozhodnout usnesením, a že se náležitě nevypořádal s námitkami zástavních dlužníků, kteří opakovaně tvrdili a prokazovali, že zástavním věřitelům \"ničeho nedluží\". Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle ustanovení §240 odst.3 o.s.ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že rozsudek odvolacího soudu byl zástavním dlužníkům (jejich zástupci advokátu JUDr. J. Z.) doručen dne 18.1.2005 a že zástavní dlužník 1) podal proti tomuto rozsudku prostřednictvím svého zástupce dovolání ze dne 21.3.2005, které téhož dle podal u držitele poštovní licence k přepravě na adresu soudu prvního stupně.
Protože rozsudek odvolacího soudu obsahuje správné poučení o přípustnosti dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se dovolání podává, uplynula zástavnímu dlužníku 1) lhůta k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí podle ustanovení §243c odst.1 a §57 odst.2 o.s.ř. dnem 18.3.2005.
Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník 1) podal dovolání dne 21.3.2005 až po uplynutí dovolací lhůty, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§240 odst.2 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud České republiky dovolání zástavního dlužníka 1) podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218a o.s.ř. - protože to v rozporu s ustanoveními §241b odst.1 a §208 odst.1 o.s.ř. neučinil soud prvního stupně - odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť zástavní dlužník 1) s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a zástavním věřitelům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. srpna 2006
JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.
předseda senátu