ECLI:CZ:NS:2006:25.ND.39.2006.1
sp. zn. 25 Nd 39/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Mgr. V. M. proti žalované Mgr. M. R., o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 15 C 176/2000, o návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Prachaticích z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 15 C 176/2000, se nepřikazuje Okresnímu soudu v Prachaticích.
Odůvodnění:
Okresním soudem ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí je od 13. 12. 2000 pod sp. zn. 15 C 176/2000 vedeno řízení o návrhu žalobce na vypořádání společného jmění manželů. Nejvyššímu soudu České republiky byl tento spis předložen s návrhem žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Prachaticích.
Návrh na delegaci vhodnou odůvodnila žalovaná svým zdravotním stavem (trpí chronickým onemocněním páteře) a ekonomickými poměry. Uvedla, že se dne 15. 7. 2005 odstěhovala do V. a „momentálně bydlí v P. v podnájmu“.
Žalobce vyjádřil nesouhlas s přikázáním věci jinému soudu s tím, že rovněž u něho existují zdravotní důvody, které by mu neumožňovaly dojíždět k Okresnímu soudu v Prachaticích. Vzhledem k tomu, že žalovaná nyní bydlí v podnájmu, nemusí být ani toto její bydliště konečné a žalovaná svým jednáním spor neúměrně prodlužuje. Navrhl, aby věc byla ponechána místně a věcně příslušnému soudu.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že návrh není důvodný.
Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Současně je třeba přihlížet k tomu, že výlučná příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat (v daném případě příslušnost podle ustanovení §88 písm. b/ o. s. ř.), je základní zásadou, a že případné přikázání věci jinému soudu představuje výjimku z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000).
Důvody, pro které žalovaná navrhla přikázání věci Okresnímu soudu v Prachaticích, neshledává Nejvyšší soud České republiky opodstatněnými pro postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. Důvodem, aby věc byla přes nesouhlas žalobce přikázána soudu, v jehož obvodu žalovaná v současné době bydlí, nemůže být okolnost, že se přestěhovala do P., neboť přikázáním věci jinému než příslušnému soudu by nebylo dosaženo hospodárnějšího, rychlejšího a ani po skutkové stránce spolehlivějšího a důkladnějšího projednání věci než u soudu výlučně příslušného, který od r. 2000 vede řízení a provedl již řadu důkazů.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. dubna 2006
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu