ECLI:CZ:NS:2006:26.ND.216.2006.1
sp. zn. 26 Nd 216/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Roberta Waltra, ve věci žalobce J. Č., proti žalovanému Ing. J. Č., o výživné pro zletilé dítě, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 109/2005, o návrhu žalovaného na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 35 C 109/2005 se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou proti žalovanému dne 29. března 2005 u Městského soudu v Brně (v té době obecného soudu žalovaného ve smyslu §85 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o.s.ř.“) domáhal stanovení výživného pro zletilé dítě.
Žalovaný v podání doručeném Městskému soudu v Brně dne 13. ledna 2006 navrhl, aby soud „v souladu s ust. §9 o.s.ř. přenesl svoji příslušnost na Obvodní soud pro Prahu 10“, a to s odůvodněním, že nyní bydlí v obvodu tohoto soudu.
Žalobce s přikázáním věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 nesouhlasil a uvedl, že k takovému postupu neshledává žádný důvod, neboť „v době podání návrhu na zahájení řízení měl žalovaný trvalé bydliště na adrese B., … přestože v mezidobí změnil adresu trvalého bydliště, je i nadále vlastníkem nemovitostí v městě B., ohledně nichž sám vykonává správu … musí do města B. za účelem obstarání svých vlastnických záležitostí několikrát ročně cestovat“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený (§12 odst. 3 o.s.ř.) příslušnému soudu (§85 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §11 odst. 1 o.s.ř.) a soudu, jemuž má být věc přikázána, návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
Je nepochybné, že v době podání žaloby (ke dni 29. března 2005) měl žalovaný bydliště v B.; pak je ovšem místně příslušným (ve smyslu §85 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením §11 odst. 1 o.s.ř.) Městský soud v Brně, u něhož byla žaloba podána. Skutečnost, že žalovaný v mezidobí své bydliště změnil (odstěhoval se do P.), nemůže být sama o sobě důvodem, aby věc byla – z důvodu vhodnosti – přikázána soudu, v jehož obvodu nyní bydlí, a to zvláště za situace, kdy žalobce bydlící v B. a navíc požadující výživné s navrhovanou delegací nesouhlasí. Nelze mimo jiné ztratit ze zřetele, že vzdálenost mezi B. a P. a četnost spojů hromadné dopravy mezi těmito městy bezpochyby dovoluje žalovanému osobní účast u jednání Městského soudu v Brně. Lze tedy uzavřít, že přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 10 by v posuzovaném případě nebylo vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Proto Nejvyšší soud České republiky návrhu žalovaného na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2006
JUDr. Miroslav F e r á k , v. r.
předseda senátu