ECLI:CZ:NS:2006:26.ND.62.2006.1
sp. zn. 26 Nd 62/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce B. V. proti žalovaným 1) T. K. a 2) E. K., o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 401/2005, k námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 401/2005.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze se pod sp. zn. 1 Co 401/2005 projednává odvolání žalobce proti usnesení ze dne 16. 11. 2005, č.j. 36 C 142/2003-127, kterým Krajský soud v Praze zastavil řízení o přiznání osvobození od soudních poplatků, o ustanovení právního zástupce i o žalobě na ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy a současně rozhodl o nákladech řízení.
Dne 21. 11. 2005 podal žalobce k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze podání, jímž uplatnil námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, kterou odůvodnil poukazem na jejich „tendenční postup pod č.j. 1 Co 201/04-72“ a tvrzením, že zejména JUDr. F. se již v době vymezené zákonem č. 480/1991 Sb. „podílela na tendenčních a represivních postupech“ vůči jeho osobě.
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J., jako členky senátu 1 Co, který je podle rozvrhu práce vrchního soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, ve vyjádření k námitce podjatosti uvedly, že k věci ani k účastníkům nemají žádný vztah, na výsledku sporu nemají žádný zájem a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnost o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený (§16 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o.s.ř.), dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Podle ustanovení §15a odst. 1 věty první o.s.ř. účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.
O náležitostech námitky podjatosti byl žalobce poučen již v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 3. 2005, č.j. 36 C 142/2003-91.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zjevně brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě.
Členky senátu příslušného k rozhodování věci, jak vyplývá z jejich vyjádření, nemají k věci ani k účastníkům řízení žádný vztah, jenž by mohl být důvodem k jejich vyloučení z projednávání a rozhodování ve smyslu §14 odst. 1 o.s.ř., a žalobce ve vztahu k nim žádné skutečnosti, jež by takové vyloučení zakládaly, ani netvrdí. Námitky žalobce se totiž odbývají pouze v rovině blíže nedoložených politických souvislostí, neobsahují však žádnou konkrétní skutečnost, v níž žalobce spatřuje důvod pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a o jejich nezpůsobilosti rozhodnout objektivně o jeho odvolání.
Obecné a nespecifikované námitce podjatosti jiných, blíže neoznačených soudců Vrchního soudu v Praze, jejichž rozhodování ve věci ani nepřichází v úvahu, je pro rozhodnutí o námitce podjatosti bez významu. Výhrady žalobce k postupu soudců Vrchního soudu v Praze při projednávání jiné jeho věci pak nemohou zakládat způsobilý důvod vyloučení vzhledem k výslovnému znění ustanovení §14 odst. 4 o.s.ř.
Protože tedy nebyly shledány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o vyloučení výše jmenovaných soudkyň Vrchního soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci, nebylo námitce podjatosti vznesené žalobcem vyhověno.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2006
JUDr. Robert W a l t r , v. r.
předseda senátu