ECLI:CZ:NS:2006:26.ND.63.2006.1
sp. zn. 26 Nd 63/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ing. Jana Huška ve věci žalobce Ing. L. D. proti žalované F. G., s. r. o., o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 12 C 111/2004, o návrhu žalované na přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 12 C 111/2004 se nepřikazuje Okresnímu soudu v Hodoníně.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 20. července 2004 u Okresního soudu v Chomutově jako soudu místně příslušného podle §87 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru.
Žalovaná v podání doručeném Okresnímu soudu v Chomutově dne 20. února 2006 navrhla, aby věc byla z důvodů vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. přikázána Okresnímu soudu v Hodoníně s odůvodněním, že „v obvodu působnosti Okresního soudu v Chomutově přetrvává širší vědomí“ o ekonomických – a s nimi spojených pracovních – problémech žalované; navíc Okresní soud v Hodoníně „již v současné době projednává i obsahem jiný pracovněprávní spor týkající se žalované“.
Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Hodoníně nesouhlasil a uvedl, že k takovému postupu neshledává žádný důvod, přičemž v dané věci „jde pouze o snahu žalované co nejvíce oddálit vynesení rozsudku“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o.s.ř.), návrh projednal a dospěl k závěru, že není důvodný.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků a jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ust. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V daném případě Nejvyšší soud České republiky neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně (jinak obecnému soudu žalované – srov. §84 a §85 odst. 3 o.s.ř.) z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř.; ostatně žádné takové okolnosti žalovaná ani netvrdí. Za takové okolnosti nelze totiž pokládat ani ničím nepodložené tvrzení o negativním hodnocení žalované v chomutovském okrese, stejně jako tvrzení o jiném pracovněprávním sporu žalované projednávaném u Okresního soudu v Hodoníně; navíc takové okolnosti, i kdyby byly dány, nezakládají důvod pro delegaci vhodnou. Lze tedy uzavřít, že přikázání věci Okresnímu soudu v Hodoníně by v posuzovaném případě nebylo vhodným opatřením k hospodárnějšímu, rychlejšímu a po skutkové stránce spolehlivějšímu a důkladnějšímu projednání věci. Proto Nejvyšší soud České republiky návrhu žalované na přikázání věci nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. května 2006
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu