ECLI:CZ:NS:2006:26.ND.64.2006.1
sp. zn. 26 Nd 64/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka, a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce V. R., zastoupeného advokátem, proti žalované A. p., a. s., o zaplacení 109.127,06 Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 108/2005, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 108/2005 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně, pobočce Valašské Meziříčí.
Odůvodnění:
U Obvodního soudu pro Prahu 2 je pod sp. zn. 20 C 108/2005 vedeno řízení o žalobě V. R. proti žalované A. p., a. s., o zaplacení částky 109.127,06 s příslušenstvím.
Dne 6. 4. 2006 byl Vrchním soudem v Praze - z důvodu příslušnosti - postoupen zdejšímu soudu, spolu se spisem 20 C 108/2005, návrh žalobce na přikázání věci Okresnímu soudu ve Vsetíně. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že má bydliště ve V. M., jeho právní zástupce v sousedním okresním městě, že i za žalovaného bude jistě jednat jeho místní pobočka a i potenciální svědci jsou z V. M. Vzhledem k zásadě hospodárnosti řízení, kdy by se cestováním těchto osob značně zvýšily náklady řízení, přichází dle žalobce v úvahu přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu ekonomické vhodnosti.
Žalovaná uvedla, že s tímto návrhem nesouhlasí, neboť za ni jednají ve všech případech pověření zaměstnanci pracující v sídle společnosti v Praze.
Podle §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. Důvody vhodnosti mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků, procesní situaci, event. na okolnostech jiných; rozhodnými jsou především ty, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji.
K přikázání věci jinému než příslušnému soudu však lze přistoupit jen výjimečně, z důvodů závažných, neboť představuje výjimku z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Proto je zakotveno právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k tomu, kterému soudu má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z jejich pohledu; rozhodnutím o delegaci totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z nich projevil zásadně nepříznivě.
Samotná okolnost, že jeden z účastníků řízení, případně jeho právní zástupce mají bydliště mimo obvod působnosti příslušného soudu, není natolik výjimečná, aby v ní bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k přikázání věci, zvláště když není z ničeho zřejmé, že se nemohou pro nějaké závažné důvody dostavit k jednání u příslušného soudu (žalobce nic takového ani netvrdí), a je-li k dispozici institut dožádání (§39 o.s.ř.). Pokud žalobce argumentuje tím, že „i potenciální svědci jsou z V. M.“, jedná se o důvod nepřípadný, zvláště za situace, kdy z obsahu spisu vyplývá, že žalobce (ani žalovaná) výslech takového svědka jako důkaz v průběhu řízení dosud nenavrhl. Nutno rovněž přihlédnout k tomu, že žalovaná s delegací nesouhlasí se zdůvodněním, že všichni její pověření zástupci pracují v Praze.
Přikázání věci žalobcem navrhovanému soudu nemůže za daných okolností vést k rychlejšímu, hospodárnějšímu či po skutkové stránce spolehlivějšímu projednání věci.
Nejvyšší soud za situace, kdy neshledal žádný důvod natolik výjimečný (mající své opodstatnění ve zvláštních okolnostech věci), aby odůvodňoval přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ust. §12 odst. 2 o.s.ř., návrhu žalobce nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2006
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.
předsedkyně senátu