ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.29.2006.1
sp. zn. 29 Od 29/2006-64
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce CCB Finance a.s. se sídlem Šafránkova 1, 155 00 Praha 5, IČ 25 10 37 68, zastoupené JUDr. Jaroslavem Jankrlem, advokátem se sídlem U Družstva Práce 1730/94, 140 00 Praha 4 – Braník, proti žalovanému L. Ř. , o zaplacení částky 26.101,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 313/2004, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 313/2004 se Okresnímu soudu v Hodoníně nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 domáhá se žalobkyně, u které následně od 1.7.2004 došlo ke změně formy na akciovou společnost, vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 26.101,80 Kč s 3,5% úrokem z prodlení s odůvodněním, že jde o nezaplacené splátky ode dne odstoupení od leasingové smlouvy, které nabylo účinnosti dne 21.11.2002.
Po podání odporu proti platebnímu rozkazu vydanému 23.6.2004, č.j. Ro 1974/2004-14, požádal žalovaný, aby věc byla projednána v místě jeho trvalého bydliště, t.j. v H. V dalším podání uvedl, že ze služebních důvodů se nemůže dostavit k jednání do P., neboť pracuje jako řidič kamionů a jezdí neustále do zahraničí. Opětovně požádal, aby věc byla postoupena do místa jeho trvalého bydliště.
Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Hodoníně nesouhlasil s odůvodněním, že pro přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. nejsou splněny zákonné podmínky. Poukázal na to, že pravidlo zakotvené v citovaném ustanovení je koncipováno jako výjimka z obecných pravidel o místní příslušnosti soudu a jako takové by mělo být vykládáno restriktivně. Důvodem pro přikázání věci jinému soudu mají být v souladu s ustálenou judikaturou především okolnosti, z kterých plyne fakt, že u soudu, kterému má být věc přikázána, bude věc projednána o poznání rychleji, hospodárněji a bude možno lépe zjistit skutkové okolnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 5) a Okresnímu soudu v Hodoníně, kterému má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh žalovaného na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce též k důvodu, pro který by měla být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodu, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Z výše uvedeného je zřejmé, že vzdálenost bydliště a pracovní vytížení žalovaného nejsou těmi okolnostmi, které by odůvodňovaly výjimečné postoupení věci jinému než příslušnému soudu. Jak poukázal žalobce, delegaci věci jinému než příslušnému soudu je třeba vykládat restriktivně. Na odlišnost bydliště, případně i místa zaměstnání pamatuje ustanovení §39 o. s. ř., které v rámci dožádání umožňuje účastníku seznámit se s obsahem spisu, případně i přednést své stanovisko k průběhu řízení. Vzhledem k výše uvedenému a s přihlédnutím k nesouhlasu žalobce, Nejvyšší soud návrhu žalovaného nevyhověl a věc z důvodu vhodnosti (§12 odst. 2 o. s. ř.) Okresnímu soudu v Hodoníně nepřikázal.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. května 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu