ECLI:CZ:NS:2006:29.OD.38.2006.1
sp. zn. 29 Od 38/2006-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobců A) Ing. F. K. a B) I. K. , zastoupených JUDr. Alexandrem Šoljakem, advokátem, se sídlem Tovaryšský vrch 1358/3, 460 01 Liberec, proti žalovanému Ing. Zdeňku Krátkému, bytem Masarykova 126, 413 11 Třebenice, jako správci konkursní podstaty úpadkyně KOVAK CZ s. r. o., IČ: 43 22 22 85, zastoupenému Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem, se sídlem Jeronýmova 814, 500 01 Hradec Králové, o vyloučení věcí z konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 28/2004 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cmo 43/2006, o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze, takto:
Předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. František Kučera není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 15 Cmo 43/2006.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ústí na Labem ze dne 9. 12. 2005, č. j. 45 Cm 28/2004-178, byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobci domáhali vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí zapsaných na LV 908 pro kat. území M. v P. u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj z konkursní podstaty úpadkyně KOVAK CZ s. r. o. a žalobcům uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.
Žalobci se proti tomuto rozsudku odvolali a po obdržení předvolání k jednání vznesli námitku podjatosti proti předsedovi odvolacího senátu JUDr. Františku Kučerovi s odůvodněním, že rozhodoval jako člen senátu v odvolacím řízení o odvolání správce konkursní podstaty JUDr. Zdeňka Krátkého (šlo o rozhodnutí č. j. 1 Ko 494/2005-291), ve prospěch tohoto správce, který byl obviněn z korupčního jednání a pletich v dražbě v souvislosti s tímto konkursním řízením. Tento senát, jehož byl jmenovaný soudce členem, nevyloučil správce konkursní podstaty JUDr. Zdeňka Krátkého z další činnosti a umožnil mu proti bývalým jednatelům i proti věřitelům používat nadále likvidační metody a tím žalobcům způsobil další škodu a značnou újmu. Umožnil věřitelům FÚ Mimoň a FÚ Liberec přihlásit opožděnou pohledávku a společnosti FRENN Trading (EC GROUP) uznal neoprávněně uplatňovanou výši pohledávky. Vyslovili názor, že podjatost soudce je zřejmá pro vztah ke správci konkursní podstaty a je tedy osobou, která nebude rozhodovat nestranně. Poukázali také na závěry nálezů Ústavního soudu, ze kterých je zřejmé, že by neměl rozhodovat tentýž soudce, který rozhodoval o ustanovení správce konkursní podstaty, což však jmenovaný soudce učinil a navrátil tak Ing. Zdeňka Krátkého do funkce správce konkursní podstaty.
Věc vyřizující předseda odvolacího senátu JUDr. František Kučera se vyjádřil tak, že účastníky řízení ani jejich zástupce nezná, na výsledku sporu nemá zájem a nejsou mu známy žádné skutečnosti, jež by mohly vzbuzovat pochybnosti o jeho nepodjatosti. Současně uvedl, že odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu (zřejmě nálezy I ÚS 371/04, III. ÚS 448/04 a III. US 523/05) je nepřípadný, neboť tam řešená problematika dopadá, jak je zřejmé z užité argumentace Ústavního soudu, výlučně na soudce krajských soudů, kteří nad průběhem konkursu vykonávají dohled a proto toliko oni mohou být v úzkém vztahu ke správci konkursní podstaty.
Podle ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučeni soudcem nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo jeho rozhodnutí v jiných věcech. O tom, zda je soudce vyloučen rozhodne nadřízený soud (§16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.
Poměr k věci může vyplývat z přímého zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen je také soudce, který získal poznatky o věci jiným způsobem než z dokazování při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům může být založen příbuzenským nebo jiným obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může stát vztah přátelský nebo nepřátelský.
Žalobci odůvodňují námitku podjatosti pouze odkazem na skutečnost, že předseda odvolacího senátu JUDr. František Kučera byl členem senátu, který rozhodoval o odvolání správce konkursní podstaty proti usnesení, kterým byl tento správce zproštěn výkonu funkce a ustanoven jiný správce. Jiné skutečnosti, které by ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o. s. ř. vzbuzovaly důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaného soudce, neuvádějí.
Ústavní soud v nálezech zn. II. ÚS 369/04, I. ÚS 371/04, III. ÚS 448/04 a III.ÚS 523/04 vyslovil názor, že nelze připustit, aby soudce rozhodoval jak v konkursním řízení, tak v řízení vyvolaném tímto konkursem. Z obsahu těchto nálezů je zřejmé, že Ústavní soud se zabývá posouzením nestrannosti soudce rozhodujícího v řízení konkursním i v řízení vyvolaném tímto konkursem u soudu prvního stupně.
Přitom dospěl k závěru, že z koncepce vztahu mezi konkursním soudem a správcem konkursní podstaty, jak je zakotven v zákoně 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v platném znění (dále jen „ZKV“), se podává, že soudce rozhodující v konkursním řízení o zproštění správce konkursní podstaty je v úzkém funkčním vztahu ke správci konkursní podstaty, jak vyplývá z ustanovení §12 ZKV upravujícího dohled nad činností správce a rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu zahrnujícího do jisté míry i spolupráci projevující se komplexem dílčích vztahů, které se vyskytují v průběhu konkursního řízení, jako je oprávnění soudce udělovat správci konkursní podstaty pokyny a přijímat i jiná opatření, sankcionovat správce za neplnění povinností a rozhodovat o jeho odměně. Vzhledem k tomu lze podle Ústavního soudu dovodit úzkou vazbu správce konkursní podstaty na osobu konkursního soudce zakládající specifický vztah charakterizovaný dohlédací činností soudu, která je důvodem způsobilým vyvolat pochybnosti o nepodjatosti konkursního soudce v řízení vyvolaném konkursem.
Nehledě k úskalím, jež s sebou takto formulované závěry Ústavního soudu nesou (má-li být konkursní soudce vůči správci konkursní podstaty podjatým při rozhodování ve sporech vyvolaných konkursem, pak není jasné, proč z týchž důvodů není v konkursním řízení vyloučen z rozhodování o návrzích, aby správce konkursní podstaty byl funkce zproštěn a o odměně správce konkursní podstaty, tedy z přijímání těch rozhodnutí, která ve sporu vyvolaném konkursem dokládají podle Ústavního soudu jeho podjatost) se Ústavním soudem užitá argumentace netýká soudců rozhodujících o řádných a mimořádných opravných prostředcích, u kterých funkční propojení s osobou správce konkursní podstaty znaky popsanými Ústavním soudem dáno není.
V předmětné věci jde o posouzení nestrannosti soudce odvolacího soudu, který rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí o zproštění funkce správce konkursní podstaty a jenž má rozhodovat o odvolání proti rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba na vyloučení věcí z konkursní podstaty. Soudce odvolacího soudu se ovšem v řízení o odvolání proti rozhodnutí o zproštění správce konkursní podstaty zabývá zkoumáním, zda nastaly skutečnosti, které lze považovat ve smyslu ustanovení §8 odst. 6 ZKV za důležité důvody, pro které lze zprostit správce konkursní podstaty jeho funkce. V řízení o odvolání proti rozsudku o vyloučení věcí z konkursní podstaty úpadce se pak soudce zabývá zjištěním, zda existují skutečnosti, které vylučují, aby některé věci byly zahrnuty do konkursní podstaty.
Ústavní soud přitom v označených nálezech vysvětlil, že popsaný vztah soudce soudu prvního stupně a správce konkursní podstaty vnímá ve sporech vyvolaných konkursem nikoli jako vztah k věci, nýbrž jako vztah k jednomu z účastníků řízení (správci konkursní podstaty). Z toho, že senát odvolacího soudu, jehož součástí byl označený soudce, rozhodoval o odvolání ve věci návrhu na zproštění výkonu funkce správce konkursní podstaty, však na poměr členů tohoto senátu ke správci konkursní podstaty při rozhodování o odvolání ve věci vylučovací žaloby usuzovat nelze. Pojímáno optikou žalobců by každý soudce, který kdy rozhodoval o opravném prostředku proti rozhodnutí o návrhu, aby správce konkursní podstaty byl zproštěn výkonu funkce nebo proti jinému rozhodnutí vydanému v konkursním řízení (lhostejno, zda by šlo o odvolání, dovolání, žalobu pro zmatečnost nebo dokonce o ústavní stížnost) byl vyloučen z rozhodování o opravném prostředku ve sporu vyvolaném konkursem, jehož se účastní tentýž správce konkursní podstaty. Taková představa je ovšem v příkrém rozporu s tím, co k této otázce uvedl Ústavní soud.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. tak, že předseda odvolacího senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. František Kučera není vyloučen z projednání a rozhodování předmětné věci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. července 2006
JUDr. František Faldyna, CSc.
předseda senátu